Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 19.865 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky 19.565 Kč za dobu od 2. 12. 2025 do zaplacení. Tvrdí, že osobní automobil registrační značky , SPZ, , č. VIN: , VIN kód, , je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, avšak v období od 27. 9. 2024 do 24. 7. 2025 k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Základ příspěvku činí 19.565 Kč a odpovídá denní sazbě 65 Kč vynásobené počtem dnů 301. Žalobce nárokuje ještě náklady 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku doporučeným dopisem.2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.3. Z výpisu z registru vozidel soud zjistil, že žalovaný je veden jako vlastník a provozovatel vozidla typu , jméno FO, , jméno FO, o zdvihovém objemu válců 1896 cm3 registrační značky , SPZ, od 25. 7. 2022 dosud.4. Žalobce z databáze pojistitelů zjistil, že pojištění odpovědnosti z provozu předmětného vozidla bylo sjednáno u , právnická osoba, , pojistnou smlouvou č. , Anonymizováno, 1 pouze do 18. 6. 2024. Další pojištění vozidla zjištěno nebylo.5. Žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení příspěvku a následně jej upomínal, což bylo zjištěno z následně uvedených listin. Žalobce vyzval žalovaného dopisem z 17. 9. 2025, odeslaným téhož dne, k zaplacení částky 19.865 Kč do 60 dnů od doručení. Dopisem z 9. 12. 2025 žalobce upomenul žalovaného o zaplacení, odeslání tohoto dopisu však nebylo v řízení prokázáno. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady příspěvku dopisem svého právního zástupce ze dne 15. 1. 2026, který byl žalovanému odeslán téhož dne.6. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný je od 25. 7. 2022 veden v registru vozidel jako provozovatel i vlastník vozidla registrační značky , SPZ, , avšak měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla pouze do 18. 6. 2024. V žalovaném období od 27. 9. 2024 do 24. 7. 2025, které trvalo 301 dnů, nebylo pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla sjednáno. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobce dopisem z 17. 9. 2025, žalovaný však dosud na žalovanou částku žalobci ničeho nezaplatil.7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví v § 6 odst. 1 povinnost provozovatele vozidla zajistit, aby po dobu registrace vozidla nebo po dobu, kdy je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo, bylo nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidla kryto pojištěním odpovědnosti. Podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je provozovatelem vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, jak je uvedeno v § 10 uvedeného zákona.8. Následky porušení zmíněné povinnosti obsahuje ustanovení § 45 zákona č. 30/2024 Sb., který v odstavci 2 stanoví, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se podle § 45 odst. 3 vypočte jako součin počtu dní, kdy byla výše zmíněná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla.9. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví § 5 a § 6 prováděcí vyhlášky č. 69/2024 Sb. Pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahujícím 1850 cm3 a nepřesahujícím 2500 cm3 je v § 5 odst. 1 písm. h) uvedené vyhlášky stanovena denní sazba příspěvku na 65 Kč. Výše nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč podle § 6 téže vyhlášky.10. Výše příspěvku představuje denní sazbu 65 Kč vynásobenou počtem dnů žalovaného období, tedy období od 27. 9. 2024 do 24. 7. 2025, které trvalo 301 dnů. Výše příspěvku proto činí částku 19.565 Kč. K tomu je třeba připočítat náklady 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Součet těchto částek pak činí žalovanou částku 19.865 Kč.11. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat ve smyslu § 46 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek. Podle § 47 téhož zákona právo žalobce na příspěvek zaniká, jestliže žalobce do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel.12. První prokazatelnou výzvou, která obsahuje zákonem stanovené náležitosti, k úhradě příspěvku je dopis žalobce z 17. 9. 2025. Soud vycházel z toho, že dopis se dostal do dispozice žalovaného dne 22. 9. 2025. Lhůta 60 dnů od doručení této výzvy trvala do 21. 11. 2025, a žalovaný se tak dostal podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení 22. 11. 2025. Od téhož dne žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobce však požaduje úrok z prodlení až od 2. 12. 2025.13. Na základě výše uvedených skutečností soud považuje žalobu žalobce za důvodnou, a proto jí plně vyhověl.14. Žalobce měl ve sporu úspěch, a náleží mu tedy v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na plnou náhradu nákladů řízení 9.330,50 Kč. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř., více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 1.900 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále ze 3 paušálů režijních výloh po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 1.480,50 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Soud nepřiznal žalobci odměnu za doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby.15. Soud při stanovení výše odměny a paušálu nepoužil ustanovení § 14b advokátního tarifu. Podle názoru soudu se nejedná o jednoduchou krátkou žalobu, v níž postačuje malé množství skutkových tvrzení a mění se pouze malé množství údajů. Odměnu ve výši 400 Kč za úkon podle § 14b advokátního tarifu proto soud považuje za zjevně nepřiměřenou rozsahu práce při právním zastoupení žalobce.