11 C 184/2020-88 — Okresní soud v Blansku

1. Poddlužnickou žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 2 070 217,60 Kč. Uvedla, že je oprávněnou v řízení o provedení exekuce vedené u soudního exekutora Mgr. [jméno], [exekutorský úřad], se sídlem [adresa], k uspokojení pohledávky na jistině v částce 1 738 000 Kč, nákladů exekuce včetně nákladů oprávněné ve výši 338 872 Kč. Žalovaný je dlužníkem povinného [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa], a to na základě kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovité věci ze dne [datum], konkrétně jejího ujednání čl. IV., dle něhož byl žalovaný povinen zaplatit povinnému částku [částka] z titulu kupní ceny za převod. Dluh povinného za žalovaným dosud trvá, což lze mimo jiné dovodit ze skutečnosti, že žalovaný nikterak relevantně nereagoval na exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, č.j. [číslo jednací], když jedinou relevantní reakcí v tomto směru by bylo tvrzení a prokázání zániku dluhu jeho splněním. Žalobkyně svůj nárok zakládá na procesní úpravě poddlužnické žaloby dle § 315 o.s.ř. zavádějící v případě, že dlužník povinného v exekučním řízení nevyplatí oprávněnému pohledávky podle § 314 á odst. 2 o.s.ř., popřípadě podle § 314c odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., může oprávněný proti dlužníku povinného vlastním jménem podat návrh na výkon rozhodnutí, jestliže jej podal povinný, jinak se domáhat vyplacení pohledávky v řízení podle části třetí, popřípadě v řízení podle zvláštního zákona. Ve shora označeném exekučním řízení bylo vymožena jen částka 6 655 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že kupní cena podle kupní smlouvy z [datum] byla splatná poté, co byl proveden návrh na vklad, neboť byla splatná bezodkladně, když ve smlouvě není splatnost sjednána ve prospěch ani jedné ze stran smlouvy. Zda při sjednávání kupní smlouvy byly sjednány splátky či nějaké další podmínky, podle kterých má být kupní cena vyplacena, jak je uvedeno v čl. IV. kupní smlouvy, není žalobkyni známo, žalovaný a povinný tuto informaci účelově zatajují. Nicméně pohledávka stala splatnou nejpozději doručením exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky žalovanému. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou neuznal a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť povinný není vlastníkem splatné pohledávky za žalovaným, což je nezbytnou podmínkou úspěšnosti žaloby. Žalobkyně je v tomto řízení v podstatě jakýmsi zástupcem [jméno] [příjmení] sui generis ve vztahu k vymáhání jeho tvrzené pohledávky, přešlo na ni procesní oprávnění pohledávku vymáhat, nikoliv hmotněprávní, žalobkyně je v řízení povinna tvrdit a prokazovat veškeré okolnosti týkající se vzniku, výše a splatnosti pohledávky povinného za žalovaným, a v tomto směru svá procesní břemena neunáší, když ani netvrdí rozhodné skutečnosti, proto nemůže být v řízení úspěšná. 3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že u Exekutorského úřadu v [obec], soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], je pod sp. zn. [spisová značka] vedena exekuce proti povinnému [jméno] [příjmení], narozenému [datum], bytem [adresa], k vymožení nároku oprávněné [příjmení] [jméno] [příjmení] na základě exekučního titulu – rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], kterým byl oprávněné přiznán v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví s povinným vypořádací podíl ve výši 1 738 000 Kč Soudní exekutor vydal dne [datum] Vyrozumění o zahájení exekuce, a dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] Exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, a to pohledávky povinného vůči [právnická osoba], s.r.o. z kupní smlouvy ze dne [datum], dle které má tato společnost zaplatit povinnému kupní cenu za prodej nemovitosti. Exekuční příkaz byl vydán k vymožení peněžité povinnosti povinného ve výši [částka], a dle doručenky byl žalovanému doručen dne [datum]. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] (zastoupeným advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení]) jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, předmětem převodu byla dle čl. II bytová jednotka [číslo] ve 2. NP budovy [adresa] na pozemku [číslo] a id. [číslo] nebytové jednotky [číslo] včetně spoluvlastnických podílů na společných částech, vše v k.ú. [část obce], [územní celek]. Podle čl. IV s názvem„ Kupní cena a způsob její úhrady“ je kupní cena za prodej všech převáděných nemovitostí specifikovaných v čl. II této smlouvy smluvními stranami sjednána částkou [částka]. Kupní cena bude uhrazena ve dvou splátkách a podle sjednaných podmínek bude rovněž vyplacena. 4. Podle ustanovení § 315 odst. 1 o.s.ř nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku podle § 314a odst. 2, popřípadě podle § 314c odst. 1 a 3, může oprávněný proti dlužníku povinného vlastním jménem podat návrh na výkon rozhodnutí, jestliže jej mohl podat povinný, jinak se domáhat vyplacení pohledávky v řízení podle části třetí, popřípadě v řízení podle zvláštního zákona. Nesmí však s dlužníkem povinného stran této pohledávky uzavřít na úkor povinného smír, ani prominout její zaplacení. Dlužník povinného si v takovém případě také nemůže započíst svou vlastní pohledávku, kterou má vůči oprávněnému. 5. Ustanovení § 315 o.s.ř. upravuje tzv. poddlužnickou žalobu, kterou se oprávněný může domáhat vůči dlužníku povinného vyplacení postižené pohledávky. Aktivní legitimace oprávněného k podání poddlužnické žaloby vzniká dnem doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí dlužníkovi povinného, resp. doručením exekučního příkazu k přikázání jiné peněžité pohledávky dlužníkovi povinného (§ 47, 65 z.č. 120/2001 Sb.). Hmotněprávní vztah zůstává nadále mezi povinným a dlužníkem povinného a nařízením exekuce se pouze dovoluje oprávněnému, aby vlastním jménem uplatnil tvrzenou pohledávku povinného, a hmotněprávního vztahu mezi povinným a jeho dlužníkem se nedotýká a také nevzniká hmotněprávní vztah mezi oprávněným a dlužníkem povinného. Žalovaný dlužník povinného může v řízení o poddlužnické žalobě uplatňovat proti oprávněnému žalobci všechny námitky, které má z uplatněného hmotněprávního poměru mezi poddlužníkem a povinným. V poddlužnické žalobě musí oprávněný tvrdit skutečnosti zakládající jeho aktivní legitimaci k podání žaloby, skutečnosti týkající se porušení povinností dlužníkem povinného, a skutečnosti týkající se vzniku, výše a splatnosti přikázané pohledávky. Co se týká splatnosti dané pohledávky povinného za jeho dlužníkem, není rozhodná pro nařízení výkonu rozhodnutí (§ 312 odst. 1 o.s.ř.), poddlužnické žalobě však může být vyhověno pouze tehdy, je-li v okamžiku rozhodování soudu pohledávka splatná (§ 314a odst. 2, § 315 odst. 1 o.s.ř.). K tomu dospěla i konstantní judikatura, kdy např. dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2730/2009 se lze poddlužnickou žalobou domáhat pouze zaplacení zcela konkrétní, určitě a přesně specifikované částky, odpovídající nárokům, které se staly splatnými a nebyly oprávněnému vyplaceny do podání žaloby (obdobně také např. rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 4220/2010). Důkazní břemeno o splatnosti přikázané pohledávky má přitom, jak bylo výše uvedeno, oprávněný, který za povinného dlužnou pohledávku poddlužnickou žalobou vymáhá. 6. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 obč. zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Podle § 101 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 2 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. 9. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně se v řízení domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částka 2 070 217,60 Kč s tím, že žalovaný je dlužníkem [jméno] [příjmení] z kupní smlouvy ze dne [datum], a tato pohledávka byla postižena exekučním příkazem v exekučním řízení proti povinnému ve prospěch žalobkyně jako oprávněné. V řízení bylo prokázáno, že v rámci exekučního řízení přešla aktivní legitimace k vymáhání pohledávky poddlužnickou žalobou doručením exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním této peněžité pohledávky žalovanému dne [datum], bylo zjiště