12 C 242/2021-64 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 095 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě této smlouvy žalovanému úvěr ve výši 19 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do [datum], a to včetně smluvního úroku. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tak, že převedl částku v rozmezí 0,01– 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení obchodních podmínek ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Jistina úvěru byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně převodem na bankovní účet, ze kterého žalovaný uhradil verifikační platbu. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde do formuláře vyplnil požadované registrační údaje, následně zadal parametry požadovaného úvěru a provedl verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. K posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nahlédla žalobkyně do insolvenčního rejstříku, Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací. Jelikož žalovaný neuhradil dlužnou částku řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a zaplatit paušální náhradu výdajů spojenou s upomínáním za odeslání písemných upomínek žalovanému. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež odpovídá rámcové smlouvě, došlo k uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], čímž byla pohledávka postoupena žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny 19 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 622 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, kapitalizovaného úroku 4 100 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 858,90 (od prvního dne prodlení po splatnosti od [datum] do [datum] z jistiny 19 000 Kč) a zákonného úroku z prodlení od následujícího dne účinnosti postoupení pohledávky, tedy od [datum] do zaplacení z částky 19 000 Kč. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho, přestože byl k plnění vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 2. Z účasti u jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 19 000 Kč a závazek žalovaného poskytnutou částku včetně úroků splatit do [datum]. Dne [datum] byla z účtu č. [bankovní účet] na účet právní předchůdkyně žalobkyně zaslána částka 0,01 Kč. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne [datum] poukázala částku 15 000 Kč a dne [datum] částku 4 000 Kč na účet žalovaného. Dne [datum] zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému upomínku k zaplacení částky 23 247 Kč a dne [datum] opakovanou výzvu k úhradě na částku 23 620 Kč. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena společností [právnická osoba], žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. 5. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle ust. § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 6. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy k prokázání toho, zda vůbec a jakým způsobem posoudila schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání, a odročení jednání za tím účelem by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. 7. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu ust. § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila zákonem jí uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytla úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit). 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 9. Podle ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla smlouvou ze dne [datum] postoupena pohledávka za žalovaným, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 10. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 12. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným (právní předchůdkyně žalobkyně coby podnikatelka a žalovaný coby spotřebitel) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. 14. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukol