2 C 185/2021-43 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. Původním věřitelem byla [právnická osoba] [příjmení] a.s., která na základě tvrzené smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutou jistinu vrátit spolu s poplatky za poskytnutí úvěru v celkové výši [částka], a to nejpozději do [datum]. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru [částka] a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 2019 [číslo]. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 2019 [číslo] na bankovní účet [bankovní účet], který žalovaný uvedl. Prostředky pro potvrzení totožnosti klienta jsou uvedeny v článku I.23 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno]. K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. V článku II.5. zmíněné smlouvy se dále uvádí:„ Úvěrující bude zjišťovat totožnost klienta v případě provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů: jestliže jsou úkony prováděny přes internet – pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem.“ Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Toto je blíže upraveno v článku III.2.:„ …podpis klienta je u této smlouvy a souvisejících dokumentů nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu ze SMS (v tomto případě se jedná o kód [anonymizováno]), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr, když takovéto jednání má platnost písemného právního jednání, neboť tato forma podpisu této smlouvy a souvisejících dokumentů je dostatečně určitá a srozumitelná a tudíž tato forma je shodně považována za písemnou formu uzavření smlouvy a souvisejících dokumentů. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: 5. Ze Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek [právnická osoba] jako věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a závazek žalované splatit tento úvěr do [datum] spolu s poplatkem ve výši [částka] (tj. včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru). Žalobkyně však předložila soudu Smlouvu o úvěru bez podpisu kterékoliv ze stran, dokument neobsahuje ani žádný kvalifikovaný elektronický podpis. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že by žalovaný projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou. Jiný důkaz o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nepředložila, resp. žalobkyně nepředložila důkazy o tom, že elektronický podpis kódem SMS„ [anonymizováno]“ u podpisu žalovaného, je podpisem žalovaného a že kontraktační proces proběhl tak, jak žalobkyně popsala v žalobě. 6. Z provedeného potvrzení o platbě ve spojení se sdělením [jméno] [příjmení] [příjmení] – informace o klientech ze dne [datum] vyplývá, že původní věřitel poskytl na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku [částka]. 7. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši [částka] nejpozději do tří dnů od doručení výzvy. Dle podacího lístku byla výzva odeslána dne [datum]. 9. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že žalovaná se registrovala na stránkách [webová adresa] a po odsouhlasení žádosti o poskytnutí konkrétního úvěru a ověření úvěryshopnosti žalovaného byla uzavřena daná smlouva. K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém (ev. výpis z tohoto systému) však jako důkaz navržen nebyl. 11. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejich+ omluvenou absenci u jednání. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 13. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. 14. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. Je jistě možné uzavřít smlouvu i formou tzv.„ clickthrough“ systémem, tedy kliknutím -„ stisknutím“ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hyperodkazu) zobrazeného na monitoru“ či na jiném zobrazovacím zařízení. 15. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 odst. 2 NOZ navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 16. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na server žalobkyně byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Z výše řečeného však vyplývá i to, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého pís