2 C 190/2021-37 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 20 000 Kč spolu s příslušenstvím, smluvní pokutou ve výši 9 100 Kč a náklady na upomínání ve výši 100 Kč. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou dne [datum] ve znění ze dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) s žalovaným, a to prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], když totožnost žalovaného byla ověřena tzv. verifikační platbou, kterou žalovaný odeslal na účet věřitele z osobního bankovního účtu vedeného na své jméno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl tímto přípisem, který byl dle podacího archu odeslán dne [datum], vyzván k úhradě celého dluhu v celkové výši 33 096 Kč nejpozději do 10ti dnů od doručení tohoto přípisu. 6. Z listiny„ smlouva o úvěru [číslo]“ soud zjistil, že toto listina není opatřena podpisem. Dle výpisu z účtu [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že z účtu č. [bankovní účet] [celé jméno žalovaného] došla původnímu věřiteli platba 1 Kč identifikovaná č. [anonymizováno], [variabilní symbol]. Vzhledem k tomu, že tato„ verifikační platba“ byla žalobkyni zaslána více než 1 rok před tvrzeným uzavřením smlouvy a dále ani označení platby nikterak nekoresponduje s tvrzeným číslem„ smlouvy o úvěru [číslo]“, zdejší soud uzavřel, že tuto platbu nelze považovat za ověření totožnosti žalovaného (a potvrzení jeho skutečné vůle smlouvu uzavřít) tak, jak bylo tvrzeno v žalobě, resp. jak má vyplývat z obchodních podmínek [právnická osoba] 7. Dle výpisu z účtu [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] zaslána platba ve výši 8 000 Kč, která je označena jako„ půjčka od [webová adresa] [číslo] [variabilní symbol]. Dále dle výpisu z účtu [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] zaslána platba ve výši 12 000 Kč, která je označena jako„ půjčka od [webová adresa] [číslo] [variabilní symbol]. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 10. Pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, žaloba je důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 11. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. 12. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. 13. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. 14. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. 15. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy že k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj podpis. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán. 16. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti. Z uvedeného důvodu soud zamítl žalobu v části, jíž žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 9 100 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 493,15 Kč a úroku z prodlení z částky 20 000 Kč ode dne [datum] do [datum] (tj. za dobu předcházející datu [datum]) a dále úroků z prodlení ve výši 1,75% p.a. z částky 20 000 za dobu od [datum] do zaplacení – v odůvodnění viz dále, kapitalizovaného úroku ve výši 3 736 Kč a nákladů upomínání ve výši 100 Kč (výrok II.). 17. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel vyplatil žalovanému částku celkem 20 000 Kč, žalovaný je proto povinen tuto částku žalobkyni, na niž byla pohledávka postoupena, vrátit. 20. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení výzvou ze dne [datum] (do dispozice žalovaného se dle podacího archu dostala výzva nejdříve dnem [datum]), proto se pohledávka stala splatnou uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výzvě k zaplacení. Dnem následujícím po [datum] se tedy žalovaný dostal do prodlení se zaplacením předmětné částky, a proto soud žalobkyni přiznal právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od data [datum] a ve zbytku úrok 1,75% p.a. z celkově požadovaného 10% úroku žalobu zamítl. (viz výrok I a II.). 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když poměr úspěchu a neúspěchu žalobky