3 C 149/2021-50 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit mu částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Podle žalobních tvrzení se touto smlouvou žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce [částka]. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka], čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami o minimální výši 4 % čerpaných prostředků. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně neplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] zůstatek dluhu zesplatnila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, sjednaného smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně, nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Později žalobkyně doplnila, že při uzavírání smlouvy se žalovanému tedy zobrazil návrh smlouvy, vyplněný dle jím zadaných požadavků. Žalovaný s návrhem smlouvy souhlasil, na základě čehož mu byla zaslána potvrzovací SMS s kódem 927511 na telefonní číslo + [tel. číslo] [anonymizováno], a to dne [datum] v [údaj o čase] hod. Tímto kódem byla Smlouva podepsána, kdy tento kód je uveden v kolonce Podpis klienta na samotné smlouvě o úvěru. Před uzavřením úvěrové smlouvy provedla žalobkyně [příjmení] bonity klienta, v jejímž rámci je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Vyvstává-li navzdory takto podrobnému přezkumu pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje úvěrující subjekt k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. V daném případě žalobkyně vycházela z těchto údajů: čistý měsíční příjem: [částka]; čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti: [částka] (Žalobkyně vzala při posuzování úvěruschopnosti v úvahu i příjem ostatních členů domácnosti vzhledem k tomu, že i náklady domácnosti posuzovala ve vztahu ke všem jejím členům.); měsíční výdaje domácnosti na bydlení: [částka] (bydlení u rodičů); životní minima členů domácnosti: [částka] ([anonymizováno 8 slov]); souhrnná měsíční splátka jiných úvěrových závazků: [částka]; stav: ženatý; druh bydlení: u rodičů; počet vyživovaných dětí: 1. Žalobkyně dále vycházela z životního minima jednoho dospělého člena domácnosti v době schvalování úvěru. Žalobce provedla lustraci žalovaného v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR, přičemž dotaz do registru [příjmení] byl proveden s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotazy do registru CEE a ISIR byly provedeny s výsledkem – v registru nenalezen. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobkyně shledala žalovaného schopným splácet předmětný úvěr. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z jednání dne 1. 11. 2021 se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o úvěru s opakovaným čerpáním [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]) poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového rámce [částka] a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4% z dlužné částky, a to včetně smluvního úroku ve výši 26,28 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. 5. Při uzavírání smlouvy měl původní věřitel k dispozici následující doklady: řidičský průkaz žalovaného, občanský průkaz žalovaného a úvěrovou zprávu. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaný měl ke dni [datum] 7 úvěrů: úvěr v aktuální výši [částka] s měsíční splátkou [částka], úvěr v aktuální výši [částka] s měsíční splátkou [částka], úvěr v aktuální výši [částka] s měsíční splátkou [částka], kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem [částka], ze kterého měl žalovaný využito [částka], úvěr z kreditní karty s úvěrovým rámcem [částka], u kterého byl žalovaný v prodlení se zaplacením splátky; dále dluh z kreditní karty s úvěrovým rámcem [částka], u kterého byl žalovaný v prodlení se zaplacením splátky. 6. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného původním věřitelem soud zjistil, že žalovaný čerpal celkem částku [částka], kterou řádně nesplácel. Žalovaný zaplatil pouze částku [částka]. 7. Z dopisu původního věřitele adresovaného žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění zůstatku dluhu vyplývajícího ze shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalovanému, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši [částka] do dne [datum]. 8. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 9. V daném případě žalobkyně v řízení netvrdila a ani nenavrhla důkazy k prokázání zda/že žalobkyně posoudil schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Soud má za to, že není možné žádat o odročení jednání pouze za určitých podmínek (pokud soud shledá, že žalobkyně dosud tvrzené, resp. dokládané skutečnosti„ nejsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu zcela vyhověno“), jak to v tomto případě učinili žalobkyně, neboť podle § 41a o. s. ř. není možné přihlížet k úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky. Takový postup soudu by také představoval porušení zásady rovnosti účastníků. 10. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytl spotřebitelský úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit). 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 12. Podle §1 věty druhé zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou