ECLI: ECLI:CZ:OSBK:2021:6.C.3.2021.1 Datum: 2021-09-16 Předmět: určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru Ustanovení: ["§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 70 z. č. 262/2006 Sb.", ["cizina""doménové jméno""obchodní tajemství""okamžité zrušení pracovního poměru""peněžité plnění""povinnost mlčenlivosti""prekluze""smlouva pracovní""správa cizího majetku"]
O co šlo: určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru (["§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 132 z. č. )
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru, které mu dala žalovaná dne [datum], je neplatné. Žalobu odůvodnil tím, že je u žalované zaměstnán od [datum], a to na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] (ve znění pozdějších dodatků), v současné době na pozici IT technik – elektrotechnik. Dne [datum] mu byl doručen dokument nazvaný okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem datovaný dnem [datum] (dále také jen„ okamžité zrušení pracovního poměru“), jímž žalovaná zamýšlí pracovní poměr žalobce u žalovaného okamžitě zrušit. Žalobce považuje okamžité zrušení pracovního poměru za nedůvodné a učiněné v rozporu s právními předpisy a v důsledku toho za neplatné, a proto se touto žalobou domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. V okamžitém zrušení pracovního poměru je žalobci mimo jiné vytýkáno, že žalobce měl údajně zneužít své pravomoci, kdy má jako IT technik – elektrotechnik přístup k veškeré komunikaci, která probíhá prostřednictvím internetové domény žalovaného [email]. Dne [datum] mělo být údajně zjištěno, že žalobce této své pravomoci zneužil, když měl údajně přeposlat„ privátní komunikaci vedení společnosti třetí osobě, které nebyla tato privátní komunikace určena“, přičemž se mělo údajně jednat o informace důvěrné povahy, které lze dle názoru žalované„ bezpochyby označit jako obchodní tajemství zaměstnavatele“. Konkrétně pak bylo žalobci vytknuto, že dne [datum] došlo z e-mailové adresy žalobce [email] k přeposlání údajné privátní komunikace třetí osobě, a to konkrétně e-mailové zprávy ze dne [datum] (14:19) mezi společností [právnická osoba] a zaměstnavatelem, týkající se citlivých obchodních záležitostí, dne [datum] (11:28) došlo z e-mailové adresy žalobce [email] k přeposlání dvou údajných privátních komunikací třetí osobě, a to konkrétně e-mailové zprávy ze dne [datum] (13:28), která měla obsahovat citlivé informace ohledně stavu hospodaření žalované za rok 2017 a predikci hospodaření na roky 2018 a 2019, které byla oprávněným příjemcům rozeslána finančním ředitelem žalované, Ing. [příjmení] a následně byla dne [datum] v rámci vnitřního informování na vědomí přeposlána p. [příjmení]; rovněž se jednalo o komunikaci taktéž z [datum] (10:58) obsahující obdobně citlivé informace ohledně stavu hospodaření žalované (ekonomické výsledky za leden a únor 2018), která byla oprávněným příjemcům rozeslána finančním ředitelem žalované, Ing. [příjmení] a následně byla dne [datum] v rámci vnitřního informování na vědomí přeposlána p. [příjmení], přičemž tyto e-mailové zprávy byly (dle tvrzení žalované uvedených v okamžitém zrušení pracovního poměru) ze strany žalobce přeposlány na e-mailový účet p. [jméno] [příjmení] [email], a to navzdory skutečnosti, že ani žalobce ani p. [příjmení] nebyli účastni této komunikace a nebyli oprávněni s ní dále nakládat. Shora popsané jednání žalovaná považuje za porušení povinností žalobce zvlášť hrubým způsobem, kdy žalobce měl jednat v rozporu s oprávněnými zájmy žalované - zaměstnavatele (ve smyslu ustanovení § 301 písm. d) zákoníku práce), když ze strany žalobce mělo údajně dojít k porušení povinnosti„ nezbytné loajality“, která je neodmyslitelnou součástí výkonu jakékoli závislé práce a rovněž mělo dojít k porušení obecné povinnosti mlčenlivosti dle čl. III. písm. b) pracovní smlouvy ze dne [datum] (pozn.: byť v souladu se shora uvedeným byla pracovní smlouva uzavřena dne [datum]). Dále bylo žalobci v okamžitém zrušení pracovního poměru vytknuto údajné„ úmyslné narušení obchodního tajemství žalovaného“, neboť měl jiné osobě sdělit a zpřístupnit citlivé ekonomické ukazatele hospodaření žalované. Žalobce má za to, že okamžité zrušení jeho pracovního poměru ze strany žalované je neplatné, a to jednak z důvodu prekluze, neboť v souvislosti se shora uvedeným jsou žalobci vytýkána dvě údajná porušení povinností, když k jednomu porušení mělo dojít dne [datum] a ke druhému již dne [datum]. Dle ustanovení § 58 odst. 1 zákoníku práce platí, že pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl. Je zřejmé, že žalovaná se žalobcem nemohla platně okamžitě zrušit pracovní poměr přípisem ze dne [datum] za údajné porušení povinnosti, kterého se žalobce měl dopustit dne [datum], neboť k tvrzenému porušení mělo údajně dojít více než před rokem od doručení okamžitého zrušení pracovního poměru žalobci. Žalobce je rovněž přesvědčen, že i ve vztahu k údajnému porušení povinnosti, kterého se měl dle tvrzení žalované dopustit dne [datum], došlo po uplynutí prekluzivní lhůty dvou měsíců od okamžiku, kdy se žalovaná o údajném porušení povinnosti ze strany žalobce dověděla. Dle konstantní judikatury se totiž tato dvouměsíční lhůta počítá od okamžiku, kdy se o případném porušení povinnosti ze strany zaměstnance dověděl jeho nadřízený zaměstnanec. Přímým nadřízeným žalobce a osobou, která mu zadávala úkoly a kontrolovala jeho práci, byl právě p. [příjmení], který u žalované pracuje na pozici technického ředitele, a kterému byly e-maily přeposlány. Je proto zřejmé, že se žalovaná (zaměstnavatel) o tvrzených porušeních dověděla vždy v okamžiku, když byly e-mailové zprávy odeslány (doručeny) p. [příjmení], tedy dne [datum] a dne [datum]. Vzhledem k tomu uplynula prekluzivní lhůta zakotvená v ustanovení § 58 odst. 1 zákoníku práce již dne [datum], resp. dne [datum], a tedy okamžité zrušení pracovního poměru doručené žalobci až dne [datum], bylo doručeno až dlouho po uplynutí této prekluzivní lhůty. Okamžité zrušení je proto neplatné z důvodu prekluze lhůty k použití žalovaným uváděných údajných porušení povinnosti ze strany žalobce jako důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru. I když je žalobce přesvědčen o tom, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné již ze shora uvedeného důvodu prekluze práva žalované se žalobcem pracovní poměr okamžitě zrušit na základě tvrzených porušení z r. 2018, resp. 2019, předkládá žalobce z opatrnosti další důvody neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které považuje za neméně relevantní. Žalobce v první řadě uvádí, že se nedopustil tvrzených porušení povinností, resp. že jednání, která mu jsou vytýkána v okamžitém zrušení pracovního poměru, v žádném případě nepředstavují porušení povinností žalobce, natožpak porušení takové intenzity, která by mohla zakládat možnost žalované s žalobcem okamžitě zrušit pracovní poměr.
2. Žalobce pracuje u žalované na pozici IT technik – elektrotechnik. Z titulu této své pracovní pozice sice má přístup k e-mailové korespondenci zaměstnanců žalované, nicméně neznamená to, že by mu do jeho e-mailové schránky automaticky chodily kopie veškerých odesílaných a doručovaných zpráv, ale pro případ potřeby (vč. monitoringu) je žalobce oprávněn po zadání přístupových údajů si e-mailovou komunikaci zpřístupnit. Rovněž v souladu se shora uvedeným je pan [příjmení], kterému byly e-mailové zprávy přeposlány, zaměstnán u žalované na pozici technický ředitel a je nadřízeným žalobce. S ohledem na časový odstup si žalobce přesně nevybavuje, proč došlo v těchto konkrétních případech k přeposlání e-mailových zpráv jeho nadřízenému, dle praxe však předpokládá, že si jeho nadřízený přeposlání těchto zpráv vyžádal, resp. že si vyžádal přeposlání e-mailových zpráv týkajících se určitého tématu, pokud např. omylem nebyl uveden jako příjemce kopie těchto zpráv a tyto se týkaly jeho práce, případně by takové zprávy žalobce panu [příjmení] (jakožto svému nadřízenému) přeposlal, pokud by se v rámci namátkové kontroly tyto zprávy jevily z jakéhokoli důvodu jako podezřelé. Tato činnost však naopak představuje řádný výkon práce ze strany žalobce, nikoli porušení povinností žalobce. Žalobce zásadně odmítá, že by uvedené e-mailové zprávy zcela bezdůvodně vyhledal v archivu a následně je přeposlal panu [příjmení], technickému řediteli žalovaného.
3. V souladu se shora uvedeným mohly být e-mailové zprávy ze dne [datum], resp. [datum], přeposlány z několika důvodů. E-mailová zpráva Ing. [příjmení] z [datum] (10:58), resp. následně přeposlaná p. [příjmení] dne [datum] se jednak týká plánované investice do haly, přičemž toto jistě spadá pod činnost technického ředitele a jednak byli jako příjemci původní e-mailové zprávy uvedeny nestandardní e-mailové adresy [email] a [email], takže žalobce mohl reálně v rámci namátkové kontroly vyhodnotit tyto zprávy (právě z důvodu podezřelých adres jejich příjemců) jako rizikové z bezpečnostního hlediska a proto informovat svého nadříz
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.