§ 70 zákoník práce – Trvání poměru při neplatném rozvázání zaměstnancem
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Tento paragraf upravuje situaci, kdy zaměstnanec neplatně rozváže pracovní poměr (např. neplatnou výpovědí), a stanoví, jaké jsou důsledky pro trvání pracovního poměru a případné nároky na náhradu škody. Pokud zaměstnanec neplatně rozváže pracovní poměr a zaměstnavatel trvá na tom, aby zaměstnanec dál pracoval, pracovní poměr trvá. (§ 70 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnavatel oznámil zaměstnanci bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby dále konal svou práci, pracovní poměr trvá i nadále“
- Judikatura: na § 70 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Dal-li zaměstnanec zaměstnavateli neplatnou výpověď nebo zrušil-li neplatně zaměstnanec pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnavatel oznámil zaměstnanci bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby dále konal svou práci, pracovní poměr trvá i nadále. Nevyhoví-li zaměstnanec výzvě zaměstnavatele, má zaměstnavatel právo na něm požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla, ode dne, kdy mu oznámil, že trvá na dalším konání práce.
(2) Rozvázal-li zaměstnanec pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnavatel netrvá na tom, aby zaměstnanec u něho dále pracoval, platí, pokud se se zaměstnancem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,
a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,
b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit.
(3) V případech uvedených v odstavci 2 nemůže zaměstnavatel vůči zaměstnanci uplatňovat náhradu škody.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnanec neplatně rozváže pracovní poměr a zaměstnavatel trvá na tom, aby zaměstnanec dál pracoval, pracovní poměr trvá. Jestliže zaměstnanec odmítne, může po něm zaměstnavatel požadovat náhradu škody.
- Pokud zaměstnanec neplatně rozváže pracovní poměr, ale zaměstnavatel netrvá na tom, aby zaměstnanec dál pracoval, pracovní poměr skončí dohodou k určitému datu (např. uplynutím výpovědní doby u neplatné výpovědi).
- V případě, že zaměstnavatel netrvá na dalším konání práce zaměstnancem (viz předchozí bod), nemůže po zaměstnanci požadovat náhradu škody.
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatel musí zaměstnanci oznámit, že trvá na dalším konání práce, písemně a bez zbytečného odkladu.
- Dohoda o jiném dni skončení pracovního poměru musí být písemná.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 70
Jak soudy aplikují § 70
… náhrady kráceny (1 týden – paušál nekrácen, 2 týdny – paušál krácen o 25 %, 3 týdny – paušál krácen o 50 %, 4 týdny – zaměstnanec nemá nárok na paušální cestovní náhrady), že žalovaný byl od 20. 11. 2012 do 6. 2. 2013 dočasně práce neschopen a že pracovní poměr žalovaného u žalobce skončil v souladu s ustanovením § 70 odst. 2 písm. b) zákoníku práce fikcí dohody dne 24. 1.
Právní teorie i konstantní soudní praxe Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 20. 12. 2012 sp. zn. 21 Cdo 3693/2011, rozsudek ze dne 18. 3. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1950/2003 a rozsudek ze dne 31. 5. 2002 sp. zn. 21 Cdo 991/2001) dovodila závěr, že v případě, kdy zaměstnanec na oznámení zaměstnavatele podle ustanovení § 70 zákoníku práce, že trvá na tom, aby zaměstnanec dále konal svou práci, reaguje tak, že do zaměstnání nastoupí zpět a práci podle (původní) pracovní smlouvy (znovu) vykonává, jedná se o výkon práce v rámci téhož (pouze však prolongovaného) …
… v dalším pracovním poměru, neboť pracovní poměr na základě pracovní smlouvy vzniká dnem, jenž byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, bez ohledu na to, zda tento den připadl na sobotu, neděli či svátek; rozhodující pro posouzení určitého pracovního poměru jako vedlejšího ve smyslu ustanovení § 70 odst. 1 zákoníku práce, které omezuje autonomii vůle účastníků pracovněprávních vztahů již v době sjednávání pracovní smlouvy, je tak pouze to, že byl zaměstnancem sjednán za trvání pracovního poměru, v němž je zaměstnanec zaměstnán po …