6 C 188/2022-43 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum]. Původním věřitelem byla obchodní společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [číslo] [anonymizováno], [země]. Podle žalobních tvrzení společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalované zápůjčku ve výši 1 500 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, účinné od 10. 11. 2014 (dále jen„ VOP“). Smluvní strany si dohodly (přesné znění v čl. 3 VOP), že Smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy společnost [právnická osoba] poskytne žalovanému zápůjčku na základě žádosti žalovaného. Zápůjčka byla žalované poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky společností [právnická osoba] Smlouva (v důkazech pod názvem„ [jméno] application“) byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila s VOP a s informacemi v nich uvedenými, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách [anonymizováno], a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaná rovněž uvedla údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaná se zavázala vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky (do) dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila, žalovaná bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně nepředložila žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že mezi původním věřitelem ([právnická osoba], sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [číslo] [anonymizováno], [země]) a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobkyně předložila pouze listinu (v elektronické formě, v textovém formátu.html) označenou jako„ [jméno] application“, která odpovídá parametrům tvrzené zápůjčky, avšak neobsahuje žádné podpisy – ani za původního věřitele ani za žalovanou. Z této listiny také nevyplývá, zda a případně jakým způsobem žalovaný požádala o půjčku či úvěr nebo projevila svůj souhlas se smlouvou. 5. Dále byla soudu předložena listina označená jako„ Smlouva o zápůjčce“ v textovém formátu, která však také neobsahuje žádné podpisy – ani za původního věřitele ani za žalovanou. 6. Dále měl soud k dispozici„ Potvrzení o provedené platbě“ od provozovatele platební brány ThePay, ze kterého vyplývá, že dne [datum] byla převedena částka 1 500 Kč na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo]. 7. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná z titulu tvrzené smlouvy zaplatila nějakou částku. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni. 9. [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná nebyla v [anonymizováno] [rok] ani v současnosti majitelem či disponentem účtu č. [bankovní účet]. 10. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 11. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že účet, na který byla částka převedena, patří žalované. 12. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o zápůjčce byla uzavřena a právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované tvrzené plnění. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 14. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 15. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. 16. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. 17. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. 18. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. 19. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná ke smlouvě připojila svůj podpis. Proto není možné uzavřít, že by žalovaná byla smlouvou vázána. 20. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o zápůjčce, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti. V řízení nebylo prokázáno ani to, že by původní věřitel ve prospěch žalované poskytl tvrzenou částku 1 500 Kč, neboť tato není ani majitele ani disponentem účtu č. [bankovní účet], na která právní předchůdce žalobkyně dne [datum] zaslal částku 1 500 Kč. Proto soud žalobu zamítl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 21. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.