12 C 237/2023-43 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 72 040,08 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný s její právní předchůdkyní [právnická osoba], [IČO], prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o úvěru [číslo] v elektronické podobě, na jejímž základě poskytla [anonymizováno] žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V poslední upomínce byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni [datum] a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne [datum]. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 72 040,08 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 58 773,70 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 12 977,71 Kč, a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 288,67 Kč, nejpozději splatných dne [datum], to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Původní věřitelka poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči původní věřitelce. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami, bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původní věřitelkou Smlouvu o úvěru. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Původní věřitelka úvěr žalovanému vyplatila [datum] převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původní věřitelkou a následně i předžalobní upomínkou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] datované dnem [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 60 000 Kč a závazek žalovaného poskytnutou částku včetně úroku ve výši 51 751, 20 Kč splatit 24 měsíčními splátkami ve výši 4 656,30 Kč splatnými dle rozpisu splátek, přičemž poslední splátka je splatná dne [datum]; nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Ze smlouvy o úvěru [číslo] datované dnem [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 58 773,30 Kč a závazek žalovaného poskytnutou částku včetně úroku ve výši 48 321,20 Kč splatit 23 měsíčními splátkami ve výši 4 656,30 Kč splatných dle rozpisu splátek, přičemž poslední splátka je splatná dne [datum]. Porovnáním obsahu těchto dvou smluv ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni na smlouvu o úvěru [číslo] jednu splátku ve výši 4 565,30 Kč (z toho částka jistiny činila 1 226, 309 Kč a úrok 3 430 Kč). Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] vyplývá, že dne [datum] na něj byla zaplacena z účtu č. [bankovní účet] majitele [celé jméno žalovaného] (žalovaného) verifikační platba ve výši 1 Kč. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] soud dále zjistil, že dne [datum] odeslala na účet žalovaného č. [bankovní účet] platbu 60 000 Kč (označenou jako půjčka od [webová adresa] [číslo]). Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka [právnická osoba] za žalovaným postoupena žalobkyni, změna v osobě věřitelky byla žalovanému oznámena dopisem žalobkyně (oznámením o postoupení pohledávky) ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou doporučeně téhož dne, jak vyplývá z podacího archu. 5. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 6. V daném případě žalobkyně v řízení netvrdila ani nenavrhla důkazy k tomu, že posoudila schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání, a odročení jednání za tím účelem by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. 7. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu ust. § 120 odst. 1, 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila zákonem jí uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytla úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit). 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla smlouvou ze dne [datum] postoupena pohledávka za žalovaným, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 10. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným (právní předchůdkyně žalobkyně coby podnikatelka a žalovaný coby spotřebitel) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. 13. Podle § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením s