12 C 247/2023-57 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 29 587 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], jako původním věřitelkou a postupitelkou, která uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku [webová adresa]) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy původní věřitelka přezkoumala úvěruschopnost žalovaného způsobem popsaným v žalobě (včetně nahlížení do databází a informací z dlužnických registrů), žalobkyně však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Na základě uvedené smlouvy původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši 6 500 Kč, žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 22 200 Kč (převodem na bankovní účet žalovaného [bankovní účet] s uvedením variabilního symbolu [číslo]), který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný však načerpaný úvěr do data splatnosti nesplatil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 29 587 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru 25 000 Kč, ze smluvního úroku 3 762 Kč a smluvní pokuty ve výši 825 Kč, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původní věřitelkou a následně i předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně, odeslanou dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] datované dnem [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 6 500 Kč a závazek žalovaného poskytnutou částku včetně úroku ve výši 1 495 Kč splatit jednorázově ve lhůtě 30 dnů; nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Žalovaný postupně navyšoval úvěr a sice: Smlouvou [číslo] ze dne [datum] na částku 14 200 Kč, dále Smlouvou [číslo] ze dne [datum] na částku 22 200 Kč a naposled Smlouvou [číslo] ze dne [datum] na částku 25 000 Kč, jejímž obsahem bylo poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový jednorázový úvěr ve výši 25 000 Kč a závazek žalovaného poskytnutou částku včetně úroků ve výši 3 762 Kč, celkem tedy 28 762 Kč splatit jednorázově ve lhůtě 30 dnů. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že dne [datum] na něj byla zaplacena z účtu č. [bankovní účet] majitele [celé jméno žalovaného] (žalovaného) verifikační platba ve výši 0,01 Kč. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud dále zjistil, že tato dne 6 11. 2022 odeslala na účet žalovaného č. [bankovní účet] platbu 2 800 Kč pod [variabilní symbol], dne [datum] částku 6 500 Kč pod [variabilní symbol], dne [datum] částku 7 700 Kč pod [variabilní symbol] a dne [datum] částku 8 000 Kč pod [variabilní symbol]. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka [právnická osoba] za žalovaným postoupena žalobkyni, změna v osobě věřitelky byla žalovanému oznámena dopisem žalobkyně (oznámením o postoupení pohledávky) ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou doporučeně téhož dne, jak vyplývá z podacího archu. 5. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 6. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla a nepředložila důkazy k tomu, že posoudila schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání, a odročení jednání za tím účelem by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. 7. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu ust. § 120 odst. 1, 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila zákonem jí uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytla úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit). 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla smlouvou ze dne [datum] postoupena pohledávka za žalovaným, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 10. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným (právní předchůdkyně žalobkyně coby podnikatelka a žalovaný coby spotřebitel) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. 13. Podle § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak př