12 C 351/2022-55 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 22 424 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum] distančním způsobem (elektronicky) na adrese [webová adresa] po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 17 600 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy je Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně takto: -) dne [datum] v částce 3 100 Kč -) dne [datum] v částce 3 100 Kč -) dne [datum] v částce 1 000 Kč -) dne [datum] v částce 4 000 Kč -) dne [datum] v částce 3 000 Kč -) dne [datum] v částce 1 200 Kč -) dne [datum] v částce 2 200 Kč Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil následující volitelné služby, v souladu s čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku: služba“ Presto” za poplatek ve výši 1 155 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Žalovaný požádal o odklad splatnosti úvěru celkově o 44 dní v souladu s čl. 2 Sazebníku, splatnost úvěru nastala tedy dne [datum]. Žalovaný splatil celkem 7 050 Kč, a to následujícím způsobem: -) dne [datum] částku 1 410 Kč -) dne [datum] částku 4 230 Kč -) dne [datum] částku 1 410 Kč Částky zaplacené žalovaným jsou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, dále na úhradu úroků z prodlení, smluvních pokut, poplatků za doplňkové služby a jistiny úvěru. Žalobkyni dále v důsledku prodlení žalovaného se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6 VOP. Žalovaný má ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši 26 418,52 Kč, sestávající z jistiny 17 600 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 640 Kč, poplatku za službu„ Presto“ 1 155 Kč, poplatku za službu„ Informační SMS servis“ 29 Kč, zákonného úroku z prodlení 2 209,52 Kč a účelně vynaložených nákladů 1 785 Kč. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala o zaplacení dluhu. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z jednání konaného dne [datum] se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud provedl dokazování listinami - smlouvou o spotřebitelském úvěru pod [variabilní symbol] s postupným čerpáním ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami platnými od [datum], sazebníkem platným od [datum], výpisem o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně, obecnými principy posuzování a filozofie společnosti, identifikovanými příjmy žalovaného, přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, výzvou zástupce žalobkyně [příjmení] [příjmení] k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum], souhlasem se zpracováním osobních údajů, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, autorizací ověření totožnosti, kopií občanského průkazu žalovaného [číslo] zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše (úvěrového limitu) 17 600 Kč a závazek žalovaného poskytnutou částku včetně poplatku za sjednání úvěru ve výši 4 230 Kč, poplatku ve výši 1 155 Kč za sjednanou volitelnou službu "Presto" a poplatku ve výši 29 Kč měsíčně za informační SMS servis, splatit jednorázově ve lhůtě 30 dnů, tj. do [datum]; nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně platné od [datum] a sazebník. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývá, že hospodaří v domácnosti sám, má pravidelné měsíční výdaje 2 100 Kč, ověřený čistý příjem 60 800 Kč, čistý měsíční příjem uvedený žalovaným 21 000 Kč, vypočítané minimální výdaje 5 560 Kč a disponibilní příjem 15 400 Kč. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo prokázáno, že žalobkyně na účet žalovaného č. [bankovní účet] zaslala v 7 platbách celkem částku 17 600 Kč. Žalovaný zaplatil dle tvrzení žalobkyně celkem 7 050 Kč (z toho 1 410 Kč dne [datum], 4 230 Kč dne [datum] a 1 410 Kč dne [datum]). Výzvou ze dne [datum], odeslanou doporučeně téhož dne (viz podací arch), právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] ve výši 28 377,34 Kč ve lhůtě do 3 dnů. 5. Podle §101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 6. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena. O neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 8. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. 9. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. 10. Písemná forma je v souladu s § 562 o. z. zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 11. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen„ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronické