3 C 205/2025-116 – Okresní soud v Blansku

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil výživné pro žalobkyni ve výši 200 EUR měsíčně od , datum, . Žalobkyně uvedla, že v období po ukončení předchozího studia (neúspěch při maturitní zkoušce) byli s žalovaným dohodnuti, že výživné hrazeno nebude, protože žalobkyně po určitou dobu pracovala, avšak ani od opětovného zahájení studia dne , datum, jí žalovaný žádné plnění neposkytoval. Žalobkyně byla od , datum, byla studentkou denního studia na střední škole, a to , Anonymizováno, , jméno FO, v , adresa, , přičemž v době podání žaloby se nacházela v maturitním ročníku, který opakovala, a v červnu 2025 vykonala maturitní zkoušku. V současné době je studentkou I. ročníku , Anonymizováno, S pokračováním ve studiu jí vznikly zvýšené náklady související zejména s dopravou do školy, stravováním, ošacením, školními pomůckami a dalšími běžnými potřebami studenta. Pokud jde o vyživovací povinnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že žalovaný jí od , datum, na výživu žalobkyně ničím nepřispívá, ačkoliv byl o obnovení své vyživovací povinnosti informován. Dále uvedla, že se s žalovaným nestýká.2. Pro určení práva rozhodného pro vyživovací povinnost soud vycházel z čl. 15 nařízení Rady (ES) č. 4/2009, podle něhož se rozhodné právo v těchto věcech určuje podle Haagského protokolu ze dne , datum, o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti. Podle čl. 3 tohoto protokolu se vyživovací povinnost řídí právem státu obvyklého pobytu oprávněné osoby. Jelikož oprávněná má obvyklý pobyt v České republice, soud posoudil nárok na výživné podle českého práva.3. Žalovaný s návrhem na stanovení výživného nesouhlasil. Uvedl, že jeho vyživovací povinnost již zanikla. Obnovení vyživovací povinnosti v souvislosti s dalším, již čtvrtým pokusem o studium na stejném stupni vzdělání žalovaný považoval za nepřijatelné a odporující zásadám spravedlnosti a dobrých mravů, neboť vyživovací povinnost rodiče nemá sloužit k financování dlouhodobě neúspěšné a podle jeho názoru nezodpovědné studijní dráhy zletilého dítěte. Zdůraznil, že vyživovací povinnost rodičů zaniká okamžikem, kdy je dítě schopno samo se živit, a že tato schopnost může vzniknout i tehdy, jestliže dítě sice formálně studuje, avšak ke studiu dlouhodobě nepřistupuje řádně a soustavně jej zanedbává. Žalobkyně si podle jeho názoru sama zapříčinila své studijní neúspěchy, když opakovaně nezvládla maturitní zkoušku, ročník opakovala a maturitu složila až na pátý pokus, což svědčí o jejím laxním přístupu ke studijním povinnostem; přiznání výživného by proto bylo v rozporu s dobrými mravy. Podle žalovaného není spravedlivé ani společensky žádoucí požadovat, aby rodič nadále nesl ekonomické důsledky opakovaných studijních neúspěchů zletilého dítěte, a proto považuje žalobu žalobkyně v plném rozsahu za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí.4. Současně žalovaný poukázal na své nepříznivé zdravotní a výdělečné poměry. Uvedl, že je od dubna 2024 dlouhodobě práce neschopný z důvodu potvrzených fraktur obratlů, v důsledku čehož byl nucen ukončit služební poměr u ozbrojených sil ke dni , datum, . Tvrdil, že i nadále je v pracovní neschopnosti, čeká jej další operace , Anonymizováno, s plánovanými předoperačními vyšetřeními v březnu 2025 a že po zákroku bude sám potřebovat péči. Z těchto důvodů namítal omezenou schopnost plnit vyživovací povinnost. Žalovaný popsal své osobní a majetkové poměry s tím, že je od , datum, výsluhovým důchodcem s měsíčním příjmem 774,89 EUR. Bydlí v pronajatém bytě s nájemným 400 EUR měsíčně, hradí telefon ve výši 28,49 EUR měsíčně, životní pojištění a na základě soudního rozhodnutí platí výživné na nezletilé dítě ve výši 60 EUR měsíčně. Dále splácí úvěr ve výši 20 000 EUR s měsíční splátkou 278,44 EUR; další úvěr ve výši 12 000 EUR si vzal z důvodu nedostatku prostředků na zajištění základních životních potřeb. Uvedl, že po započtení všech výdajů mu zbývá částka přibližně 28,11 EUR měsíčně, případně i bez zohlednění úvěru pouze 250,33 EUR, což nedosahuje ani výše životního minima ve Slovenské republice, která činila 284,13 EUR. Dále poukázal na to, že dobrovolně přispívá částkou 50 EUR měsíčně na léky své nemohoucí matce a že očekává rozhodnutí o výživném k dalšímu nezletilému dítěti. Žalovaný rovněž namítl, že žalobkyni jako plnoleté osobě mohlo být výživné přiznáno nejdříve ode dne podání návrhu, nikoli zpětně od nástupu na střední školu. Závěrem uvedl, že pokud by soud neshledal rozpor s dobrými mravy, navrhoval stanovit výživné pouze v minimálním zákonném rozsahu s ohledem na jeho velmi omezené finanční možnosti.5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně je dcerou žalovaného., že žalovaný má další vyživovací povinnost k , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, . Dále účastníci shodně uvedli, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni byla dříve ukončena, když byla žalobkyně pracovně činná od září 2023 do konce srpna 2024.6. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z Potvrzení o studiu , právnická osoba, ze dne , datum, vyplývá, že , jméno FO, , narozená , Datum narození žalobkyně, v denní formě studia.Anonymizovaný odstavec8. Z potvrzení o studiu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně je v akademickém roce 2025/2026 (od , datum, do , datum, ) studentkou 1. ročníku bakalářského studia na , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a to ve formě prezenčního studia.9. Žalobkyně bydlí společně se svou matkou a jejím partnerem, přičemž náklady na bydlení v celkové výši 27 000 Kč měsíčně, včetně energií, hradí matka s jejím partnerem. Popsala rovněž své další pravidelné výdaje, zejména cestovné do školy ve výši přibližně 2 000 Kč až 2 200 Kč měsíčně, stravování v domácnosti ve výši přibližně 5 000 Kč měsíčně, výdaje na ošacení a obuv v průměrné výši 1 000 Kč měsíčně, náklady na volnočasové aktivity, telekomunikační služby, penzijní spoření ve výši 500 Kč měsíčně a mimořádné výdaje související se zahájením školního roku. , textAnonymizovaný odstavec11. Žalovaný se se žalobkyní nestýká, na její výživu od září 2023 nijak nepřispívá.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec21. Z publikovaných dat Štatistického úradu SR, přístupných online na adrese: https://datacube.statistics.sk/#!/view/sk/VBD_INTERN/pr0205qs/v_pr0205qs_00_00_00_sk vyplývá, že průměrná měsíční mzda v odvětví „Veřejná správa a obrana“ činila za rok 2024 částku 2 105 EUR a za rok 2025 částku 2 217 EUR.22. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.Anonymizovaný odstavec24. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.25. Podle judikatury lze vyživovací povinnost ke zletilému dítěti obnovit, pokud nastane podstatná změna poměrů a dítě znovu není schopno se samo živit, typicky proto, že se znovu soustavně a cílevědomě připravuje na budoucí povolání; základ je v § 910 občanského zákoníku a § 911 občanského zákoníku. Z judikatury zejména plyne, že obnovení je možné i po dřívějším zániku, pokud dítě pokračuje nebo znovu začne v přípravě na povolání a předchozí přerušení/ukončení studia mělo objektivní důvody (např. zdravotní či majetkové), nikoli čistě subjektivní selhání. To výslovně akcentuje nález ÚS sp. zn. II. ÚS 1487/23. Další studium musí být účelné, nesmí jít jen o „prodlužování mládí“. Musí mít odpovídající kvalitu, zvyšovat šance na trhu práce a dítě se mu musí věnovat s dostatečnou péčí; význam mají i studijní výsledky (k tomu srov. např. nález II. ÚS 2121/14 „Studium po dosažení zletilosti lze považovat za přípravu na budoucí povolání vylučující samostatnou obživu oprávněné osoby jen tehdy, pokud aktuálně studovaná škola má odpovídající kvalitu, zvyšuje šance dítěte na uplatnění na trhu práce - zároveň za situace, kdy se dítě studiu věnuje s dostatečnou péčí a dosažené studijní výsledky potvrzují jeho