10 C 348/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 14 379 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal každý kalendářní měsíc hradit minimální splátku úvěru stanovenou ve smlouvě ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Dále se zavázal uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tedy 1 600 Kč, úrok ve výši 20 % měsíčně a v případě splatnosti celého dluhu postupem podle čl. 6 smlouvy místo měsíčního úroku roční úrok ve výši 15 % s tím, že úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny. Celková výše úroku tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu tak činí 4 416 Kč. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení se splacením dluhu či jeho části je žalovaný povinen hradit žalobkyni po dobu prvních 90 dní prodlení žalovaného smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení se splacením dluhu či jeho části, přičemž smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce rovněž stává součástí jistiny. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posoudila na základě údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, a dále nahlédnutím do veřejně přístupných registrů a evidencí vedených státními orgány – obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí a katastr nemovitostí, a to vždy s negativním výsledkem. [příjmení] příjem žalovaného činil 21 000 Kč, náklady na obživu 6 000 Kč, náklady na bydlení u rodičů 2 000 Kč a ostatní náklady pak 5 000 Kč. Výši příjmů si žalobkyně ověřila z výplatních lístků žalovaného za měsíc prosinec 2018 a říjen 2019. Žalobkyně tak neměla pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho a od [datum] je v prodlení s celkovou částkou ve výši 14 379 Kč (jistina 8 000 Kč, poplatek 1 600 Kč, úrok 4 416 Kč, smluvní pokuta 363 Kč). K úhradě pohledávky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum], na kterou nijak nereagoval a na shora specifikovaný dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaná na výzvu soudu nereagovala, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], resp. [datum] zjistil, že mezi účastníky byla prostřednictvím elektronických prostředků sjednána úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost úvěrový rámec do výše 50 000 Kč s tím, že výše prvního čerpání byla omezena částkou 5 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal měsíčně hradit minimální splátku úvěru dle smlouvy ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč a poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, úrok ve výši 20 % měsíčně a v případě splatnosti celého dluhu dle čl. 6 smlouvy místo měsíčního úroku roční úrok ve výši 15 % s tím, že úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny. Pro případ prodlení se splacením dluhu či jeho části byl žalovaný povinen hradit žalobkyni po dobu prvních 90 dní prodlení smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení, přičemž smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny. Žalobkyně rovněž soudu doložila smlouvu uzavřenou dne [datum], vlastnoručně podepsanou žalovaným s tím, že smlouva v horní části obsahuje záznam žalobkyně„ došlo dne [datum]“. 5. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že tuto má žalobkyně v držení. 6. Ze žádosti o úvěr a výplatních lístků žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný bydlel u rodičů, měsíční náklady uvedl ve výši 13 000 Kč (6 000 Kč obživa, 2 000 Kč bydlení, 5 000 Kč ostatní náklady). [obec] mzda žalovaného byla 21 000 Kč. Mzdu za prosinec 2018 měl žalovaný ve výši 20 003 Kč čistého s tím, že doplatek na účet po srážce pojistného, stravování a půjčky činil 17 507 Kč. V říjnu 2019 měl žalovaný k výplatě částku 21 000 Kč. 7. Z výpisu z účtu [právnická osoba], vedeného na jméno žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného [číslo] dne [datum] částku ve výši 5 000 Kč a dne [datum] částku 3 000 Kč. 8. [právnická osoba] k žádosti o součinnost ze dne [datum] vyplývá, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl v období od [datum] do [datum] [celé jméno žalovaného], [datum narození], tedy žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu za měsíc listopad 2019 dále vyplývá, že z účtu žalobkyně byla žalovanému poukázána dne [datum] částka 5 000 Kč a dne [datum] částka 3 000 Kč. Z výpisů rovněž vyplývá, že žalovaný měl za uvedená období vždy záporný disponabilní zůstatek a to včetně kontokorentu (od cca - 16 000 Kč do cca - 20 000 Kč). 9. Z výpisů k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] znějících na jméno žalovaného soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vystavovala pravidelné měsíční výpisy z nichž vyplývá, že žalobkyně evidovala za žalovaným pohledávku na jistině 8 000 Kč, a dále poplatky za sjednání úvěru a naběhlý úrok z úvěru od [datum] do [datum] a smluvní pokutu. 10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího archu z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost úvěrový rámec až do částky 50 000 Kč s tím, že výše prvního čerpání byla omezena částkou 5 000 Kč. Žalovaný měl do konce každého kalendářního měsíce počínaje po měsíci následujícím po měsíci, v němž byly úvěrové prostředky čerpány, uhradit minimální splátku úvěru ve výši 1/5 z částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího měsíce, nejméně však 300 Kč, tvořené součtem čerpaného úvěru, poplatkem za jeho čerpání a úrokem, případně též úrokem z prodlení a smluvní pokutou, a to v souladu s výpisem k úvěru, který byl žalovanému zasílán každý kalendářní měsíc. Poplatek za čerpání úvěru činil dle smlouvy 20 % z čerpané jistiny úvěru, úrok 20 % měsíčně z dlužné částky za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byl úvěr čerpán. V případě zesplatnění celého dluhu při prodlení žalovaného se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce činil úrok 15 % ročně. Dalším ujednáním byla smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení po dobu prvních tří měsíců tohoto prodlení a zákonný úrok z prodlení. Peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč byly žalovanému poukázány na účet uvedený ve smlouvě dne [datum] ve výši 5 000 Kč a dne [datum] ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně od prosince 2019 do dubna 2020 zasílala žalovanému pravidelné měsíční výpisy, v nichž žalovaného informovala o výši dlužné částky a minimální splátky za aktuální období s termínem její splatnosti. Ke dni [datum] žalovaný dlužil žalobkyni částku 14 379 Kč sestávající z jistiny, poplatku, úroku a smluvní pokuty. Žalovaný pak dlužnou částku nezaplatil ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum]. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že v rámci posouzení žalovaného splácet poskytnutý úvěr vycházela z veřejně přístupných registrů a evidencí vedených státními orgány a dále z údajů uvedených žalovaným, tedy že jeho čistý příjem činil 21 000 Kč (viz výplatní páska za prosinec 2018 a říjen 2019), náklady na bydlení u rodičů se dvěma osobami v domácnosti činily 2 000 Kč, náklady na obživu 6 000 Kč a ostatní náklady 5 000 Kč, celkem výdaje 13 000 Kč. Žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost. 12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěruj