18 C 133/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 27.1.2021 domáhala zaplacení částky 55 590 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřela dne 23.4.2019 se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše úvěrového rámce, jehož výši však žalobkyně neuvedla. Žalovaná na základě předmětné smlouvy načerpala úvěr v konečné výši 45 700 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty na její bankovní účet. a to pod variabilním symbolem [číslo]. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaná nejprve zaregistrovala na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně a že po dokončení registrace zaslala žalovaná žádost o poskytnutí úvěru, kdy po posouzení její úvěruschopnosti jí byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru prověřovala schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě porovnání žalovanou doloženými příjmy a výdaji. Rovněž prověřovala platební minulost a úvěrovou angažovanost žalované v databázích, zejména v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, a v bankovních i nebankovních databázích klientských informací. Úvěr měl být žalovanou uhrazen dle úvěrové smlouvy do 23.5.2020. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20.12.2019. Uvedla, že po žalované požaduje uhradit částku 55 590,19 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny, smluvních úroků ve výši 13 793,57 Kč a náhrady vynaložených nákladů ve výši 750 Kč. 2. Žalovaná při jednání soudu uvedla, že je pravdou, že si vzala úvěr od Ferratum bank, a že nevylučuje, že něco dluží, avšak neví kolik. Výslovně popřela, že by před poskytnutím úvěru bance cokoliv dokládala, že by po ni chtěl někdo dokládat výši jejích výdajů či závazků. 3. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o revolvingovém úvěru datovanou dnem 23.4.2019, jejímiž účastníky měla být na straně věřitele [právnická osoba] a na straně klienta žalovaná. Smlouva nemá žádné identifikační označení, např. číslem smlouvy, variabilním symbolem, neobsahuje vlastnoruční ani elektronický podpis žádného z účastníků. Dle čl. IX. bod 8. měla smlouva nabýt platnosti a účinnosti podpisem oběma smluvními stranami. Soudu byly rovněž předložen dokument nazvaný Standardní informace o spotřebitelském úvěru, který se vztahují k revolvingovému úvěr, avšak kdy byl vytvořen a pro koho byl určen, z listiny nevyplývá. 4. Žalobkyně dále soudu jako doklad o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru s žalovanou předložila listinu nazvanou Loan application info, když však z této listiny žádný závazek právní předchůdkyně žalobkyně ani žalované nevyplývá. Nelze ani přehlédnout, že listina je datována dnem vzniku závazku 21.11.2019. Existence smlouvy pak není prokázána ani listinou nazvanou Platební informace z ledna až května 2020, z níž se sice podává, že právní předchůdkyně žalobkyně informuje žalovanou o výši jejího závazku vedeného pod variabilním symbolem [číslo], avšak v jakém vztahu má být tento závazekk tvrzeném úvěrové smlouvě z listiny nevyplývá. Shodně jako, zda byla listina doručena do dispozice žalované. 5. Z 10 potvrzení o provedené platbě má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala v 10 platbách v období od 23.4.2019 do 21.11.2019 celkem částku 45 700 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] [právnická osoba], ze dne 20.5. 2021 má soud za prokázané, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] je právě žalovaná. 6. Z platební bilance ve spojení s žalobním tvrzením žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 30 900 Kč a z tvrzení žalobkyně, že po postoupení pohledávky ještě částku 2 000 Kč přímo k rukám žalobkyně, tedy celkem 32 900 Kč. 7. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 13.1.2021 ve spojení s přílohou k této smlouvě obsahující přehled postupovaných pohledávek vyplývá, že došlo k postoupení„ balíku“ pohledávek na žalobkyni, kdy předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13.1.2021 a podacího lístku ze dne 13.1.2021 má soud za prokázané, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a že zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky přípisem - výzva k úhradě před podáním žaloby - ze dne 13.1.2021. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] poskytla v období od 23.4.2019 do 21.11.2019 na účet žalované vedený u [právnická osoba] peněžní prostředky v celkové výši 45 700 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření konkrétní smlouvy o revolvingovém úvěru a že by byla zkoumána úvěruschopnost žalované před jeho poskytnutím. 10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož platí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 11. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 odst. 1 o.z. podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 18. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož