18 C 146/2021-59 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 192 961 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 2.5.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, po předchozím prověření úvěruschopnosti žalované, peněžní prostředky ve výši 130 000 Kč na bankovní účet žalované. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 56,71 % ročně, tj. částku 142 952 Kč a administrativní poplatek ve výši 18 000 Kč. Celkovou částku 290 952 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit ve 36 měsíčních splátkách po 8 082 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18.5.2022. Žalovaná nesplácela řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a celý úvěr zesplatnila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.7.2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 16.7.2020. Žalobkyně se proto domáhala úhrady částky 192 961 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 130 000 Kč, dlužného obchodního úroku naběhlého do zesplatnění úvěru ve výši 57 961 Kč a dlužného poplatku za administrativní činnost do doby zesplatnění ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu sjednaného obchodního úroku z dlužné jistiny 130 000 Kč, který počínaje zesplatněním úvěru ponížila ze sjednané sazby 56,71 % na 18,87 % ročně, kapitalizovaný částkou 6 677,88 Kč (ode dne zesplatnění 10.4.2020 do data postoupení pohledávky, tj. do 16.7.2020) a nadále běžící v uvedené sazbě od 17.7.2020 do zaplacení. Rovněž požadovala úhradu zákonného úroku z prodlení z neuhrazené jistiny 130 000 Kč ve výši 10% ročně, kapitalizovaný částkou 2 455,56 Kč (ode dne uplynutí dodatečné lhůty k plnění po zesplatnění, tj. od 10.5.2020 do data postoupení pohledávky, tj. do 16.7.2020) a nadále běžící v uvedené sazbě od 17.7.2020 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalované doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro něj byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 18.10.2021. Žalovaná se k ústnímu jednání, k němuž byla podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslána, nedostavila, na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů, soud proto jednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 2.5.2019 má soud za prokázané, že žalovaná podepsala uvedenou smlouvu dne 30.4.2019 a právní předchůdkyně žalobkyně dne 2.5.2019. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezhotovostním převodem na její bankovní účet částku 130 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 56,71% a administrativním poplatkem ve výši 18 000 Kč v 36 měsíčních splátkách po 8 082 Kč. Skutečnost, že byl úvěr ze strany právní předchůdkyně žalobkyně schválen byla žalované oznámena přípisem ze dne 2.5.0 2019, jehož součástí byl i splátkový kalendář. 5. Z potvrzení o provedení transakce vystaveného ČSOB má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 2.5.2019 částku úvěru na bankovní účet uvedený ve Smlouvě o spotřebitelském úvěru jako účet žalované, na nějž má být úvěr poskytnut. 6. Z Karty zákazníka zpracované pro žalovanou a jí podepsanou dne 30.4.2019 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedla, že je rozvedená a má vyživovací povinnost k jednomu nezaopatřenému dítěti. Je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou s příjmem 21 500 Kč měsíčně, jiné příjmy nemá. Žalovaná dále uvedla, že bydlí v nájmu, přičemž náklady na nájem a inkaso (včetně energií) měly činit 4 000 Kč, náklady na výživu žalované měly činit 3 410 Kč a na nezaopatřené dítě 2 000 Kč měsíčně. Ostatní pravidelné výdaje (doprava, telefon apod.) 1 000 Kč. V době poskytnutí úvěru neměla mít jiné půjčky, úvěry, neměla mít žádné spoření apod. Celkové životní náklady žalované a jejího potomka měly činit 10 410 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně tak měla za to, že použitelný měsíční příjem žalované je 11 090 Kč měsíčně. 7. Z výplatních pásek žalované za období leden až březen 2019 má soud za prokázané, že základní hrubá měsíční mzda žalované činila 24 300 Kč, žalované bylo dále přiznáváno osobní ohodnocení ve výši mírně přesahující 2 000 Kč měsíčně. Pouze v měsíci lednu 2019 byla žalované přiznána jednorázová odměna ve výši 23 329 Kč. Pravidelný čistý měsíční příjem žalované tak činil 17 210 Kč a pouze v měsíci lednu 2019 byl čistý měsíční příjem přes 26 000 Kč. Zároveň zaměstnavatel prováděl z uvedené mzdy srážky nad srážky zákonné ve výši od 6 477 Kč do 11 875 Kč měsíčně. Částka, která tak byla žalovaná fakticky vyplacena v měsíci lednu 2019 činila 26 048 Kč, ale v měsíci únor 2019 jen 14 903 Kč a v měsíci březen 2019 pouze 10 680 Kč. 8. Z výstupu z interního systému právní předchůdkyně - REPI Credit Report + má soud za zjištěné, že ke dni 17.4.201 nebyla u žalované evidována žádná platební historie. Z jakých zdrojů je REPI sestavováno však z listiny nevyplývá. 9. Z výzvy k úhradě spotřebitelského úvěru před zesplatněním ze dne 26.2.2020 má soud za prokázané, že žalovaná byla upozorněna na nedoplatky na svém úvěrovém účtu a zároveň byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. O zesplatnění úvěru byla žalovaná informována oznámením ze dne 9.4.2020. Doklad o odeslání či doručení výzev nebyl soudu předložen. 10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.7.2020, ve spojení s její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 27.8.2020, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 27.8.2020. 11. Z výzvy k plnění ze dne 20.12.2020 a podacího lístku ze dne 21.12.2021 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splněné své povinnosti k čemuž jí byla poskytnuta lhůta do 4.1.2021. 12. Z provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 2.5.2019 písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru na základě níž žalovaná obdržela částku 130 000 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaná na poskytnutý úvěr čehokoliv plnila. 13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 16. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebit