18 C 61/2021-36 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 13.8.2020 domáhala zaplacení částky 1 995 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřela dne 7.9.2016 se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], 4 [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] SLM [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na základě níž žalovaná čerpala úvěr 1 500 Kč, který měla uhradit do 9.10.2016, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 495 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty na její bankovní účet, a to pod variabilním symbolem – rodné číslo žalované. Žalovaná však svůj závazek nesplnila. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaná nejprve zaregistrovala na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně a že po dokončení registrace zaslala žalovaná žádost o poskytnutí úvěru, kdy po posouzení její úvěruschopnosti jí byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Samotná smlouva však účastníky podepsána nebyla. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru prověřovala schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě porovnání žalovanou doloženými příjmy a výdaji. Rovněž prověřovala platební minulost a úvěrovou angažovanost žalované v databázích, zejména v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, a v bankovních i nebankovních databázích klientských informací. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na [právnická osoba], založenou ve Spolkové republice Německo se sídlem: [adresa], Německo, registrační číslo [anonymizováno] [číslo] B, DIČ: [anonymizováno] a ta postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16.12.2019. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná ani žalobkyně na výzvu ze dne 25.8.2021 nereagovaly, soud věc rozhodl aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění. 5. Žalobkyně soudu jako doklad o uzavření úvěrové smlouvy s žalovanou předložila listinu nazvanou Prohlášení pro stávajícího klienta, když však z této listiny převzetí závazku žalovanou k přijetí a vrácení úvěru nevyplývá. Listina není datovaná ani na ní není připojen žádný podpis. 6. Z potvrzení o provedené platbě má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 7.9.2016 částku 1 500 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] [právnická osoba], ze dne 28.6.2021 má soud za prokázané, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] je osoba odlišná od žalobkyně. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne 20.12.2019 má soud za prokázané, že došlo k postoupení„ balíku“ pohledávek na žalobkyni, avšak nikoliv, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou, když soudu nebyla ani k výzvě ze dne 24.6.2021 doložena čitelná příloha se seznamem pohledávek. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22.1.2020 má soud za prokázané, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na žalobkyni, a že zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky přípisem - výzva k úhradě před podáním žaloby - ze dne 22.1.2020. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] poskytla dne 7.9.2016 na účet nepatřící žalované vedený u [právnická osoba] peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření konkrétní smlouvy o úvěru, že by byla zkoumána úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru ani že došlo k postoupení tvrzené pohledávky za žalovanou ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a že tvrzená pohledávka byla součástí následně postupovaných pohledávek na žalobkyni. 10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož platí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 11. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 15. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, a že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku 1 500 Kč právě žalované. 16. Předně soud poukazuje, že nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně nedoložila žádnou smlouvu o úvěru uzavřenou mezi její právní předchůdkyní a žalovanou. Tvrdila, že smlouva nebyla uzavřena písemně s podpisy účastníků a pouze se odkazovala na to, že žalovaná se zaregistrovala na webových stránkách její právní předchůdkyně, následně požádala o úvěr. Jakým způsobem mělo dojít k uzavření smlouvy a jaké byly smluvní podmínky, žalobkyně soudu ani k výzvě nedoložila. Potvrzením o existenci úvěru a obsahu smlouvy je dle žalobkyně Prohlášení pro stávajícího klienta, z něhož však převzetí jakéhokoliv závazku ze strany žalované nevyplývá. Tedy žalobkyně soudu označenými a předloženými důkazy neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. Z důkazů předložených soudu má soud sice za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 7.9.2016 částku 1 500 Kč na účet č. ú. [bankovní účet], avšak žalobkyní navrženými důkazy nebylo prokázáno, že by šlo o plnění ve prospěch žalované, když uvedený účet patří osobě od žalované odlišné. Soud žalobkyni informoval o obsahu sdělení [právnická osoba], poskytl jí prostor pro případný procesní návrh, žalobkyně do doby rozhodnutí však vůči soudu žádný návrh neučinila. 17. Za situace, kdy žalobkyně v řízení neprokázala, že by byla uzavřena smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ani že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované tvrzené finanční prostředky, neshledal soud existenci jakéhokoliv závazku žalované vůči právní předchůdkyni žalobkyně, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.) 18. Úspěšné žalované náleží ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů soudního řízení. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků (výrok II.).