10 C 180/2022-34 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 21. 2. 2022 domáhala proti žalované zaplacení částky 11 396,70 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného plnění na základě smlouvy k službě Twisto účet – Smlouvy o nákupním účtu ze dne 28. 12. 2020 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na internetových stránkách [webová adresa] a její nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a ceník. Na základě výše uvedené smlouvy byla žalované zřízena služba Twisto nákupní účet, a žalovaná využila i služby„ Twisto karta“, kterou si objednala prostřednictvím Twisto účtu. Limit odložených plateb žalované činil až 10 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že ohledně schopnosti žalované splácet její závazky prověřila výši jejích závazků a platební morálku, a to z dostupných databází včetně neveřejných zdrojů. Vycházela rovněž z informací poskytnutých od žalované. Žalovaná využila služeb žalobkyně, a to prostřednictvím Twisto karty, kterou činila veškeré objednávky. Žalovaná učinila za měsíce prosinec 2020 až březen 2021 celkem 18 karetních transakcí v celkové výši 11 208,40 Kč. Žalovaná vzala v obchodních podmínkách na vědomí, že v případě prodlení má žalobkyně nárok na poplatek z prodlení, a to při uhrazení po splatnosti vyúčtování do 5 dnů 150 Kč, do 10 dnů 250 Kč, do 15 dnů 350 Kč, do 20 dnů 450 Kč, do 25 dnů 550 Kč, a do 30 a více dnů po 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Dále vzala na vědomí poplatek v případě využití služby odložení splatnosti poplatek ve výši 4,50 Kč za každou odloženou první až dvacátou stokorunu o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny. Žalobkyně za poskytnuté plnění vyúčtovala žalované poplatky ve výši celkem 3 808,90 Kč, tj. 2 620,45 Kč jako poplatky za službu Twisto účet a 1 080 Kč jako poplatky za odložení splatnosti. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem 3 620,60 Kč, a žalobkyně tuto částku započetla na část poplatků a na část dlužné jistiny. Žalobkyně proto požadovala po žalované jistinu 10 000 Kč a dlužné poplatky ve výši 1 1396,70 Kč, a dále úrok z prodlení. Žalovaná ničeho dalšího neuhradila, přestože byla o zaplacení upomenuta 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 17. 6. 2022, k němuž se žalovaná na řádně doručené předvolání bez důvodné a včasné omluvy nedostavila (doručení předvolání žalované je vykázáno dnem 3. 6. 2022). Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Ze smlouvy k službě Twisto účet, občanského průkazu žalované, ceníku žalobkyně, Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, informace k registračnímu procesu a profilu žalované ze dne 25. 5. 2022 soud zjistil, že mezi účastnicemi měla být uzavřena smlouva, na základě které měla žalobkyně zřídit žalované Twisto účet, a to zdarma a bez poplatků. Žalobkyně měla dále zpřístupnit žalované v rámci služby Twisto účet aktuální limitní rámec ve výši 10 000 Kč s podmínkou, že žalovaná bude řádně splácet poskytnuté finanční prostředky v souladu se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, které měly být nedílnou součástí smlouvy, stejně jako Ceník. Ke smlouvě byl připojen podpis žalobkyně, žalovaná tuto smlouvu, ani jakékoliv další dokumenty nepodepsala. 5. Podle dokladu k uzavření Smlouvy ze dne 25. 5. 2022 měla být žalované odeslána SMS zpráva s ověřovacím kódem [číslo] který měla žalovaná zadat do formuláře v registračním procesu uzavírání smlouvy se žalobkyní, nicméně tento kód nebyl ke Smlouvě k službě Twisto účet nijak připojen. 6. Z přehledu karetních transakcí, a vyúčtování za prosinec 2020, leden 2021, únor 2021, březen 2021 a duben 2021 soud zjistil, že žalovaná čerpala prostřednictvím Twisto karty v prosinci 2020 celkem 8 586,60 Kč a uhradila 3 620,60 Kč, v lednu 2021 čerpala celkem 1 734,90 Kč, v únoru 2021 celkem 122,60 Kč a v březnu 2021 celkem 764,30 Kč. V dubnu 2021 nenačerpala ničeho. Celkem tak načerpala 11 208,40 Kč, a uhradila 3 620,60 Kč. 7. Podle dokladu k posouzení úvěruschopnosti žalované měla mít žalovaná čerpat mateřskou či rodičovskou dovolenou, její měsíční příjem měl činit 14 000 Kč, výdaje měly činit 4 000 Kč a neměla mít žádný výdajový dluh. Žalovaná měla být v manželství či registrovaném partnerství a měla mít dvě děti. Celkový„ expertní model“ měl činit 14 043 Kč. Žalovaná měla mít vyplacen Solus. 8. Z historie upomínání – Premium statement email vyplývá, že žalovaná byla vyzvána dne 1. 2. 2021 k zaplacení dluhu v tehdejší výši 9 984,70 Kč do 15. 2. 2021 a poté ještě dne 1. 4. 2021 k zaplacení dluhu v tehdejší výši 10 005,45 Kč nejpozději do 15. 4. 2021. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 11. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzván k úhradě dlužné částky 11 614,38 Kč ve lhůtě do sedmi dnů od data výzvy a byla upozorněna na možnost soudního vymáhání v případě, že pohledávku neuhradí. Odeslání výzvy žalobkyně doložila poštovním podacím archem ze dne 25. 11. 2021. 10. Na základě shora uvedeného má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná učinila od prosince 2020 do března 2021 prostřednictvím Twisto karty transakce, kterými uhradila prostřednictvím žalobkyně celkem 11 208,40 Kč. Žalovaná na tyto transakce uhradila žalobkyni 3 620,60 Kč. Žalovaná byla upomínána k zaplacení dluhu, nicméně ničeho dalšího žalobkyni nezaplatila. 11. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 13. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 14. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 20. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 21. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým po