10 C 22/2022-35 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23.9.2021 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 31.5.2021. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr spolu s poplatkem ve výši 2% za každý den čerpání úvěru, tj. 100 Kč denně nejpozději do 13.6.2021. Úvěrová smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku a její nedílnou součástí byly Obchodní podmínky. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webové stránce žalobkyně a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, žalobkyně následně zaslala návrh konkrétní smlouvy, který žalovaný úkonem po zadáním uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou akceptoval. Žalovaný však podmínky smlouvy nedodržel, neboť se dostal do prodlení s plněním svých závazků. Žalovaná částka proto představovala jistinu ve výši 5 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání ve výši 1 400 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná jistina převedena. Spolu s dlužnou částkou žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 14.6.2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání. 4. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne 31.5.2021 soud zjistil, že tato smlouva obsahuje osobní údaje žalovaného včetně čísla bankovního účtu [bankovní účet], výši úvěru v částce 5 000 Kč s dobou splatnosti 14 dní, tj. do 13.6.2021. Úvěr měl být splacen jednorázově spolu s poplatkem ve výši 2% denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru. Smlouva obsahuje podpis jednatele žalobkyně, neobsahuje však vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, pouze kód SMS vertifikace [číslo]. 5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 31.5.2021 vyplývá, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 5 000 Kč, ID transakce [číslo]. 6. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 21.1.2022 vyplývá, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl v období od 1.5.2021 do 30.6.2021 [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], tedy žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu za uvedené období dále vyplývá, že prostřednictvím platební brány ThePay byla žalovanému poukázána dne 31.5.2021 částka ve výši 5 000 Kč, pod ID [číslo]. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 21.8.2021 ve spojení s podacím lístkem soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě celé dlužné částky vyzván ještě před podáním žaloby. 8. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 5 000 Kč, která mu byla připsána na účet č. [bankovní účet] dne 31.5.2021. 10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 11. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 12. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. 17. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. 18. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 19. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze