10 C 257/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 7. 2021 se žalobkyně původně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 10 017 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného plnění na základě smlouvy k službě Twisto účet – Smlouvy o nákupním účtu ze dne 18. 10. 2018 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na internetových stránkách [webová adresa], nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a ceník. Na základě výše uvedené smlouvy byla žalovanému zřízena služba Twisto nákupní účet, přičemž limit odložených plateb žalovaného byl až 30 000 Kč. Žalovaný využil služeb v celkové výši 10 017 Kč. Žalobkyně poskytla za žalovaného plnění za služby na vybraných e-shopech s tím, že žalobkyně má s těmito obchodníky uzavřenou rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek z titulu nároku na zaplacení kupní ceny. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala uhradit e-shopům kupní cenu za žalovaného, který se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavázal zaplatit žalobkyni kupní ceny. Žalovaný učinil ze svého Twisto účtu přes e-mailovou adresu za měsíce červenec 2019 až únor 2020 třicet objednávek u [právnická osoba]. Žalovaný vzal v obchodních podmínkách na vědomí, že v případě prodlení má žalobkyně nárok na poplatek z prodlení, a to při uhrazení po splatnosti vyúčtování do 5 dnů 150 Kč, do 10 dnů 250 Kč, do 15 dnů 350 Kč, do 20 dnů 450 Kč, do 25 dnů 550 Kč, a do 30 a více dnů po 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Dále vzal na vědomí poplatek v případě využití služby odložení splatnosti poplatek ve výši 4,50 Kč za každou odloženou první až dvacátou stokorunu o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny. Žalobkyně dále uvedla, že ohledně schopnosti žalovaného splácet jeho závazky prověřila výši jeho závazků a platební morálku, a to z dostupných databází včetně neveřejných zdrojů. Vycházela rovněž z informací poskytnutých od žalovaného, který uvedl, že je svobodný, bezdětný, studuje, a jeho příjem činí 7 000 Kč a výdaj představují 5 000 Kč. Žalovaný plnění uhradil pouze ve výši 5 200,50 Kč, kterou žalobkyně započetla na dlužné poplatky. Žalobkyně dále uvedla, že po zesplatnění žalovaný uhradil dne 19.4.2021 částku 1 000 Kč, kterou žalobkyně započetla na zbylou část dlužných poplatků a na úrok z prodlení, a z tohoto důvodu požadovala po žalovaném 10 017 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 305,59 Kč ke dni 19.4.2021 a dále od 20.4.2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaný po podání žaloby uhradil žalobkyni dne 19. 8. 2021 částku 1 000 Kč, žalobkyně vzala podáním ze dne 11.11.2021 žalobu částečně zpět co do částky ve výši 359,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 305,59 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 017 Kč od 20. 4. 2021 do 19.8.2021 a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 359,60 Kč od 20.8.2021 do zaplacení. Žalobkyně k tomu uvedla, že tuto platbu započetla na kapitalizovaný úrok z prodlení a část úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, soud usnesením ze dne 4. 1. 2022 v tomto rozsahu řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. Usnesení nabylo právní moci 2. 2. 2022. 4. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 16.3.2022, k němuž se žalovaný na řádně doručené předvolání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil (doručení předvolání žalovanému je vykázáno dnem 4.3.2022). Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného. 5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Ze smlouvy k službě Twisto účet, občanského průkazu žalovaného a e-mailové komunikace žalovaného se žalobkyní soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobkyní tuto smlouvu prostřednictvím elektronické komunikace dne 18.10.2018 o nákupním účtu. Žalovaný byl na základě uzavřené smlouvy oprávněn disponovat s finančním limitem ve výši od 2 000 Kč do 30 000 Kč, přičemž jeho výše byla závislá na vyhodnocení úvěruschopnosti a doložení příjmu žalovaného. Navyšování limitu bylo podmíněno řádným splácením. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník. Zaslání ověřovacího kódu žalovanému žalobkyně doložila z otisku stránky interního elektronického systému ze dne 20.10.2021. 6. Smlouvou ze dne 4.3.2015 uzavřenou mezi žalobkyní jako poskytovatelem a [právnická osoba] s.r.o., [IČO] jako obchodníkem, byl sjednán závazek uvedené společnosti umožnit zákazníkům využít poskytovatelem nabízenou službu„ Twisto“. Smlouva obsahovala rámcovou dohodu o postoupení pohledávek. 7. Z přehledu objednávek na [webová adresa]“ ze dne 6. 7. 2019, 11. 11. 2019, 18. 9. 2019, 11. 7. 2019, 19. 8. 2019, 12. 12. 2019, 30. 11. 2019, 6. 10. 2019, 13. 8. 2019, 22. 8. 2019, 20. 8. 2019, 13. 1. 2020, 29. 8. 2019, 20. 8. 2019, 4. 9. 2019, 16. 10. 2019, 12. 9. 2019, 20. 2. 2020, 12. 1. 2020, 12. 8. 2019, 24. 2. 2020, 10. 8. 2019, 15. 10. 2019, 11. 7. 2019, 20. 8. 2019, 13. 12. 2019, 12. 1. 2020, 19. 8. 2019, 22. 8. 2019, 20. 8. 2019, 10. 8. 2019 a 22. 2. 2020 a 20.8.2019 bylo zjištěno, že žalovaný si v těchto dnech objednával jídlo, které mu bylo účtováno spolu s dopravou. Objednávky byly zařazeny vždy do aktuálního období Twisto účtu s tím, že souhrnné vyúčtování obdrží vždy v následujícím měsíci se splatností 15.3.2020. Žalovaný si takto objednal jídlo za celkem 10 017 Kč. 8. Z vyúčtování objednaných jídel vyplývá, že žalovaný uhradil na svůj dluh celkem 5 200,50 Kč do 14. 4. 2020. Z tvrzení žalobkyně dále vyplývá, že žalovaný uhradil 1 000 Kč dne 19. 4. 2021. 9. E-mailová komunikace z února až dubna 2021 a návrh na schválení smíru prokazuje, že mezi účastníky probíhala komunikace ohledně možnosti žalovaného uhradit dlužnou částku ve splátkách. Žalovaný nicméně předložený návrh smíru nepodepsal. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 28.1.2021 má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 11 756,02 Kč ve lhůtě do sedmi dnů od její datace s upozorněním na soudní vymáhání v případě, že pohledávku neuhradí. Odeslání výzvy žalobkyně doložila poštovním podacím archem z téhož dne. 11. Na základě shora uvedeného má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný učinil v měsíci červenec 2019 až únor 2020 prostřednictvím Twisto účtu celkem třicet objednávek u [právnická osoba] v celkové výši 10 017 Kč, které za něj uhradila žalobkyně. Žalovaný však svůj závazek vůči žalobkyni zcela nesplnil, když jí peněžní prostředky, které za žalovaného uhradila a následně žalovanému vyfakturovala, zaplatil pouze ve výši 6 200,50 Kč. Po podání žaloby uhradil žalovaný ještě částku 1 000 Kč. 12. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 13. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti