18 C 221/2021-67 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7.9.2021 domáhala zaplacení částky ve výši 61 249 Kč jako dlužného úvěru s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že, jako společnost s povolením České národní banky poskytovat spotřebitelské úvěry, uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu [číslo] na základě níž poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. K vyplacení úvěru ze strany žalobkyně došlo dne 17.10.2019, a to na účet žalované. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit žalobkyni zpět spolu s úrokem 93,59 % ročně, a to v 18 měsíčních splátkách po 5 437 Kč, počínaje měsícem listopad 2019. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru žalované ověřila její schopnost úvěr splácet, a to na základě údajů sdělených přímo žalovanou a dále ověřením její předchozí úvěrové historie v databázích SOLUS a NRKI, když na základě sdělených a zjištěných údajů provedla skóring – hodnocení klienta. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, a žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 22.3.2020, neboť žalovaná se dostala do prodlení již s úhradou 3. splátky. Celkem do zesplatnění uhradila žalovaná částku 10 874 Kč. Po zesplatnění uhradila ještě částku 21 044 Kč, na dlužnou částku uhradila celkem 31 918 Kč. Žalobkyně proto požadovala po žalované zaplacení částky ve výši 61 249 Kč představující dlužnou jistinu 38 710 Kč a smluvní pokutu ve výši 22 539,74 Kč (tj. zbývající smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky dlužné jistiny a dlužného obchodního úroku od zesplatnění úvěru, 24.3.2020, do dne sepisu žaloby, 6.9.2021) a obchodního úroku z nesplacené jistiny, tj. z částky 37 312,03 Kč, kapitalizovaný částkou 20 090,88 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od 24.3.2020 do 14.9.2020 a nadále běžící ve výši 93,59 % od 15.9.2020 do zaplacení, avšak maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 113 637 Kč. Žalobkyně požadovala uhradit i zákonný úrok z prodlení z jistiny, obchodního úroku naběhlého do dne zesplatnění a smluvních pokut naběhlých do zesplatnění. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žaloba byla žalované doručena dne 8.11.2021 a předvolání k jednání ve věci bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 4.1.2022. Žalovaná se k ústnímu jednání, k němuž byla podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslána, nedostavila, z jednání se omluvila avšak nežádala o odročení jednání. Na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. 4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění. 5. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že uvedený návrh podepsala žalovaná dne 16.10.2019 (biometrickým podpisem) a požádala jím o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, s tím, že se zavázala žalobkyni vrátit částku ve výši 94 698 Kč v 18 měsíčních splátkách po 5 437 Kč. Návrh smlouvy byl ze strany žalobkyně akceptován dne 17.10.2019 (a to biometrickým podpisem). Oznámení o schválení úvěru (akceptace návrhu) byla žalované zasláno na adresu uvedenou v návrhu úvěrové smlouvy dne 18.10.2019 a do její dispozice bylo dodáno dne 21.10.2019 spolu se splátkovým kalendářem a sdělením účtu pro úhradu splátek (viz oznámení ze dne 18.10.2019 a dodejka ze dne 21.10.2019). Bezprostředně před vyhotovením návrhu úvěrové smlouvy byl vyhotoven i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (viz. Předsmluvní formulář z 19.10.2019, včetně Prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru). Z přílohy [číslo] ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že žalovaná přistoupila k pojištění schopnosti splácet úvěr a zavázala se hradit pojistné ve výši 176 Kč měsíčně. 6. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 17.10.2019 má soud za prokázané, že žalobkyně eviduje odeslání 50 000 Kč pod variabilním symbolem shodným s číslem účtu na účet shodný s účtem žalované, uvedeným v návrhu úvěrové smlouvy. 7. Z listiny Hodnocení klienta, má soud za prokázané, že žalovaná podepsala vyplněný formulář žalobkyně, v němž jsou uvedeny příjmy a výdaje žalované. Konkrétně je uveden příjem žalované ze zaměstnání 21 000 Kč měsíčně, a dále výdaje na živobytí žalované ve výši 3 410 Kč (s poznámkou životné minimum) a částka 2 560 Kč (s poznámkou částka na partnera), náklady na bydlení u rodičů 1 300 Kč, tedy celkové výdaje 7 270 Kč. Z formuláře vyplývá, že žalovaná je vdaná, nemá žádné spoření, jiné úvěry, výdaje na dopravu, výdaje na záliby apod. Z formuláře nevyplývá, jaké konkrétní doklady byly před poskytnutím úvěru žalovanou poskytnuty, či po ní požadovány. 8. Z pracovní smlouvy ve spojení s přehledem vyplacených mezd na účet žalované vyplývá, že žalovaná je zaměstnána jako prodavačka [právnická osoba] v provozovně v [obec] u [obec], a že jí byla vyplacena za měsíce prosinec 2018, leden 2019, duben 2019, červen až záři 2019 mzda v průměrné výši 20 198 Kč. Zda byla, popř. proč nebyla, žalované vyplacena mzda za měsíc únor až březen 2019 a květen 2019 z listin nevyplynulo. 9. Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne 15.10.2019 soud zjistil, že žalovaná učinila dotaz na uvedenou evidenci s výsledkem, že žalovaná má sjednán revolvingový úvěr a kreditní karty. Bližší informace o výši a délce závazků, osobě věřitele ani platební historii, nejsou z výpisu záznamů zjevné. 10. Z informace z nebankovního registru klientských informaci (NRKI) ze dne 15.10.2019 soud zjistil, že u žalované nebylo hodnoceno skóre platební morálky, avšak zároveň je u ní uveden příznak„ 16 – klientova smlouva je hodnocena jako špatná“. 11. Z karty klienta – platební bilance má soud za prokázané, že žalobkyně vedla evidenci úvěru poskytnutého žalované, včetně záznamů o provedených platbách žalované, a že u žalované eviduje úhradu na úvěrovou smlouvu v celkové výši 31 918 Kč. 12. Z výzev k zaplacení ze dne 17.2.2020 a 19.3.2020 vyplývá, že žalobkyně vyhotovila pro žalovanou výzvy s upozorněním na prodlení s úhradou konkrétních splátek úvěru, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, včetně uplatnění nároku na poplatky za odeslání výzvy k úhradě dlužných splátek. Doklad o odeslání upomínek či jejich doručení soudu nebyl předložen. 13. Z oznámení ze dne 22.3.2020 vyplývá, že žalobkyně vyhotovila oznámení o zesplatnění úvěru pro žalovanou a vyzvala ji k úhradě částky ve výši 59 754 Kč, avšak již z výzvy ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo oznámení odesláno či doručeno žalované. 14. Z předžalobní výzvy ze dne 18.8.2021 ve spojení s podacím archem ze dne 18.8.2021 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalované předžalobní výzvu. 15. Na základě provedených shora uvedených důkazů má soud za zjištěné, že žalovaná učinila žalobkyni dne 16.10.2019 návrh na uzavření úvěrové smlouvy [číslo] že tento návrh byl žalobkyní akceptován. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně odeslala dne 17.10.2019 na účet žalované částku 50 000 Kč. 16. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 19. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikat