18 C 284/2021-28 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 39 680 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), postupně dvě smlouvy o půjčce. První Smlouvu o zápůjčce [číslo] uzavřel dne 19. 1. 2007. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 960 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 1. 2008. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku hradil dne 10. 12. 2007. Právní předchůdkyně žalobkyně tak evidovala ke dni splatnosti půjčky, tj. ke dni dohodnuté splatnosti půjčky, dlužnou jistinu 16 727,59 Kč a na dlužném poplatku částku 12 392,41 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani následně již ničeho neuhradil, se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu nesplacené půjčky ze dne 11. 10. 2011 úhrady částky 16 727,59 Kč na jistině, na dlužném poplatku 12 392,41 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 29 306,84 Kč a nadále běžícího zákonného úroku z prodlení od 19. 12. 2020 do zaplacení. Druhou Smlouvu o zápůjčce [číslo] uzavřel dne 16. 3. 2007. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 3. 2008. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku hradil dne 10. 12. 2007, a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která ke dni 21. 3. 2008 činila na dlužné jistině 6 668,63 Kč a na dlužném poplatku 4 891,37 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani následně již ničeho neuhradil, se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu nesplacené půjčky vedle dlužné jistiny a dlužného poplatku úhrady kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11 490,34 Kč a nadále běžícího zákonného úroku z prodlení od 19.12.2020 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu a své stanovisko nezměnila ani ve svém následném písemném doplnění žaloby. Žalovaný na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o půjčce [číslo] dne 19. 1. 2007, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 20 880 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 50 880 Kč v 53 týdenních splátkách po 960 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. (Smlouva o půjčce ze dne 19. 1. 2007 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Z prohlášení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný na předmětnou půjčku do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil 22 510 Kč. 6. Žalovaný následně po dvou měšcích uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne 16. 3. 2007 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 6 960 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 16 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. (Smlouva o půjčce ze dne 16.3.2007 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Z prohlášení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný na předmětnou půjčku do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil 5 650 Kč. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným, a to s účinností ke dni 5.1.2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6.1.2021, když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podacího lístku ze dne 1. 2.2021. 8. Z výzvy k plnění ze dne 29.7.2021 a podacího lístku ze dne 30.7.2021 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splněné své povinnosti. 9. Soud věc posoudil vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2007, jako půjčku uzavřenou podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 10. Podle § 657 občanského zákoníku platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. 11. Podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy neplatné. Podle § 41 vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 12. Ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávek došlo dne 18.12.2020, je třeba na daný vztah nutno aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1.1.2014. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 14. Soud nejprve ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zastavil řízení v rozsahu, v němž vzala žalobkyně svým podáním ze dne 15.12.2021 zpět (výrok I.). 15. Po zhodnocení obsahu listin provedených k důkazu dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku II. a IV. tohoto rozsudku. 16. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovaným jí žalovaný nárok, neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ v platné sml