4 C 122/2021-95 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 8.6.2021 domáhala zaplacení částky ve výši 47 938 Kč jako dlužného úvěru s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že, jako společnost s povolením České národní banky poskytovat spotřebitelské úvěry, uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu [číslo] na základě níž poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. K vyplacení úvěru ze strany žalobkyně došlo dne 6.8.2019, a to na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit žalobkyni zpět spolu s úrokem 108,79 % ročně, a to v 48 měsíčních splátkách po 3 339 Kč, počínaje měsícem září 2019. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru žalovanému ověřila jeho schopnost úvěr splácet, a to ověřením jeho předchozí úvěrové historie v databázích SOLUS a NRKI a dále vnitřním skóringem – hodnocením klienta. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, a žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 19.8.2020, neboť se žalovaný dostal do prodlení delšího než 65 dní se splátkou č. 10 splatnou k 15.6.2020. Ke dni zesplatnění vyčíslila žalobkyně dlužnou částku na 56 995,56 Kč. Žalovaná následně uhradil k rukám žalobkyně ještě částku 20 017 Kč, proto žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení částky ve výši 47 938 Kč představující dlužnou jistinu 36 978,56 Kč a dále částku ve výši 1 497 Kč sestávající ze tří smluvních pokut ve výši á 499 Kč za prodlení s úhradou splátky 3, 4 a 5 po dobu delší 30 dní. Žalobkyně rovněž požadovala uhradit náklady spojené s upomínáním ve výši 1 000 Kč, sestávající z částky 5 x 200 Kč za každou z 5 splátek č. 2, 3, 4, 5 a 6, s níž se žalovaný ocitl v prodlení po dobu delší 15 dní. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny od 1.11.2020 do 13.1.2021 v kapitalizované výši 8 463,62 Kč a obchodního úroku ve výši 75,92 % z nesplacené jistiny a neuhrazeného obchodního úroku do dne zesplatnění ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od 21.8.2020, avšak maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částku 192 326 Kč. Žalobkyně požadovala uhradit i zákonný úrok z prodlení běžící od 21.8.2020 do zaplacení z částky 44 475 Kč (tj. z jistiny, obchodního úroku naběhlého do dne zesplatnění a smluvních pokut naběhlých do zesplatnění). Žalobkyně uvedla, že před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k dobrovolnému plnění, žalovaný na ni nereagoval, a proto se obrátila na soud. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného. 4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění. 5. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru soud zjistil, že uvedený návrh podepsal žalovaný dne 6.8.2019 (biometrickým podpisem) a požádal jím o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, s tím, že se zavázal žalobkyni vrátit částku ve výši 160 272 Kč v 48 měsíčních splátkách po 3 339 Kč. Návrh smlouvy byl ze strany žalobkyně akceptován dne 6.8.2019 (a to biometrickým podpisem). Oznámení o schválení úvěru (akceptace návrhu) bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou v návrhu úvěrové smlouvy dne 7.8.2019 spolu se splátkovým kalendářem a sdělením účtu pro úhradu splátek (viz oznámení ze dne 7.8.2019 a doručenka ze dne 25.8.2019). Bezprostředně před vyhotovením návrhu úvěrové smlouvy byl vyhotoven i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (viz. Předsmluvní formulář z 6.8.2019, včetně Prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru). 6. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 6.8.2019 má soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému částku ve výši 50 000 Kč, a to na účet vedený [právnická osoba] na jméno žalovaného. 7. Z kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně měla prokázánu totožnost žalovaného a z hlavičky výpisu z bankovního účtu vedeného [právnická osoba] má soud za prokázané, že na jméno žalovaného je u této banky veden účet, na nějž byla poskytnuto částka úvěru. 8. Z listiny Hodnocení klienta, má soud za prokázané, že žalovaný podepsal vyplněný formulář žalobkyně, v němž jsou uvedeny příjmy a výdaje žalovaného. Konkrétně je uveden příjem žalovaného ze zaměstnání a OSVČ v celkové výši 16 160 Kč měsíčně, a dále výdaje na živobytí žalovaného ve výši 3 410 Kč (s poznámkou životné minimum), náklady na bydlení – forma u rodičů 1 000 Kč, tedy celkové výdaje 4 410 Kč, když mu při uvedených příjmech a výdajích mělo zbývat 10 750 Kč měsíčně. Z formuláře vyplývá, že žalovaný nemá žít s dalšími členy domácnosti, nemá žádné spoření, jiné úvěry, výdaje na dopravu, výdaje na záliby apod. Rodinný stav je uveden ženatý. Zda má žalovaný nějaké vyživovací povinnosti z formuláře nevyplývá. Z formuláře rovněž nevyplývá, jaké konkrétní doklady byly před poskytnutím úvěru žalovaným poskytnuty, či po něm požadovány. 9. Z kopie daňového přiznání žalovaného za rok 2018 má soud za prokázané, že žalovaný podniká jako truhlář a vede daňovou evidenci. V roce 2018 přiznal příjmy ve výši 506 750 Kč a skutečné výdaje ve výši 312 827 Kč. Účetní zisk před zdaněním činil 193 923 Kč, což odpovídá částce 16 160 Kč měsíčně. Z uvedené částky byl žalovaný povinen uhradit daň z příjmu ve výši 4 245 Kč. 10. Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne 6.8.2019 soud zjistil, že žalovaná učinila dotaz na uvedenou evidenci s výsledkem, že u žalovaného nebyla evidována dlužná částka po splatnosti. 11. Z informace z nebankovního registru klientských informaci (NRKI) ze dne 30.7.2019 soud zjistil, že žalovaný byl hodnocen jako klient I. kategorie (nejnižší kategorie), tj. jako klient s vyšším rizikem, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, popřípadě zamítán., avšak, že jeho smlouva je hodnocena jako špatná. 12. Z karty klienta – bilance má soud za prokázané, že žalobkyně vedla evidenci úvěru poskytnutého žalovanému, včetně záznamů o provedených platbách žalovaného, a že u žalovaného eviduje úhradu na úvěrovou smlouvu v celkové výši 50 068 Kč s poslední platbou dne 12.1.2021. 13. Z výzev k zaplacení ze dne 16.12.2019, 15.1.2020, 17.2.2020, 16.7.2020 a 17.8.2020 vyplývá, že žalobkyně vyhotovila pro žalovaného výzvy s upozorněním na prodlení s úhradou konkrétních splátek úvěru, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, včetně uplatnění nároku na poplatky za odeslání výzvy k úhradě dlužných splátek. Doklad o odeslání upomínek či jejich doručení soudu nebyl předložen. 14. Z oznámení ze dne 19.8.2020 vyplývá, že žalobkyně vyhotovila oznámení o zesplatnění úvěru pro žalovaného a vyzvala ho k úhradě částky ve výši 59 492 Kč, avšak z výzvy ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo oznámení odesláno či doručeno žalovanému. 15. Z předžalobní výzvy ze dne 19.5.2021 ve spojení s podacím archem ze dne 19.5.2021 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalovanému předžalobní výzvu. 16. Na základě provedených shora uvedených důkazů má soud za zjištěné, že žalovaný učinil žalobkyni dne 6.8.2019 návrh na uzavření úvěrové smlouvy [číslo] že tento návrh byl žalobkyní akceptován. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně odeslala dne 6.8.2019 na účet žalovaného částku 50 000 Kč. 17. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 19. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen