9 C 117/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 25 914 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. rozsudku. Uvedla, že dne 14. 6. 2021 se žalovaným uzavřela úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]. Žalovaný vyplnil požadované údaje a po automatizovaném schvalovacím procesu byla žádost žalovaného schválena. Žalobkyně následně žalovanému zaslala podpisový SMS kód na telefonní číslo, které žalovaný uvedl ve své žádosti, a na internetových stránkách se objevil text smlouvy. Smlouva byla uzavřena po zadání podpisového SMS kódu žalovaným do aplikace žalobkyně a žalovanému byl text uzavřené smlouvy zaslán na e-mailovou adresu, kterou žalovaný uvedl v žádosti. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla dne 14. 6. 2021 žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč převodem na bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě, tj. č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal k úhradě celého poskytnutého úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Účastníci měli rovněž sjednat další služby spojené s poskytnutým úvěrem, za něž se žalovaný rovněž zavázal hradit měsíční poplatky. Celkem žalobkyně požadovala po žalovaném částku 25 914 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou ve výši 19 999 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 297 Kč, poplatkem za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ ve výši 3 959 Kč, účelně vynaloženými náklady ve výši 200 Kč a smluvní pokutou ve výši 600 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, a soud tak má za to, že s rozhodnutím bez jednání souhlasil. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z úvěrové smlouvy ze dne 14. 6. 2021 ve spojení s Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který je součástí vlastní úvěrové smlouvy, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru označenou ID žádosti [číslo], na základě níž se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč se sazbou RPSN 48,3 %, a že žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, tj. celkem částku 20 660 Kč. Součástí úvěrové smlouvy je i označení bankovního účtu, na který měl být úvěr žalobkyní žalovanému poskytnut. Smlouva je podepsána tak, že u jména žalovaného je připojeno datum 14. 6. 2021 22:06 spolu s IP adresou a kódem„ [číslo]“, který byl odeslán na telefonní [číslo] u věřitele pouze datum 14. 6. 2021 a připojen vlastnoruční podpis osoby označené jako předseda představenstva žalobkyně. Smlouva o úvěru, předložená soudu v elektronické podobě, je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen dne 19. 4. 2021 v 15:35:50. K dokumentu nejsou připojeny žádné elektronické podpisy. Z předsmluvních informací, které jsou součástí smlouvy, má soud za prokázané, že obsahují základní parametry poskytovaného úvěru. 5. Z kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného. Ze sdělení bankovní instituce [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne 23. 6. 2022 má soud za prokázané, že účet uvedený v záhlaví úvěrové smlouvy je shodný s účtem vedeným na jméno žalovaného. 6. Z opisu výpisu proplacení smlouvy ze dne 14. 6. 2021 má soud za prokázané, že dne 14. 6. 2021 byla na účet žalovaného poukázána částka 20 000 Kč, který se shoduje s účtem uvedeným na úvěrové smlouvě. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad pak soud zjistil, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku ve výši 2 Kč. 7. Z otisku obrazovky počítače s údaji vztahujícími se k úvěru žalovaného evidovaným žalobkyní v jejím počítačovém programu pro správu úvěrů má soud za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila osobu žalovaného v evidenci insolvenčních řízení, SOLUS a CRIBIS. Dále, že od žalovaného obdržela za účelem ověření úvěruschopnosti údaj o jeho čistém měsíčním příjmu (42 000 Kč), čistém měsíčním příjmu ostatních členů domácnosti (82 000 Kč), měsíčním výdaji domácnosti na bydlení (4 500 Kč), počtu vyživovaných dětí (0) a výši splátek jiného úvěru (10 071 Kč). Z úvěrové zprávy pak bylo zjištěno, že žalovaný má celkem pět ukončených úvěrů (výše úvěrů se pohybovala v rozmezí od 3 000 Kč – 10 000 Kč), dále pak jeden existující úvěr, na němž má nesplacenou částku ve výši 10 071 Kč a 2 kreditní karty, z toho jedna s úvěrovým rámcem 70 00 Kč a měsíční splátkou ve výši 2 079 Kč a druhá s úvěrovým rámcem ve výši 14 000 Kč a měsíční splátkou ve výši 572 Kč. Rovněž bylo zjištěno, že žalovaný v průběhu období od října 2020 do května 2021 podal celkem 15 žádostí o osobní úvěry v celkové výši od 20 000 Kč do 160 000 Kč, přičemž těchto 11 žádostí bylo ze strany žalobkyně odmítnuto a 3 žádosti byly odvolány. 8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 1. 2022, včetně podacího archu ze dne 31. 1. 2022 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby. 9. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 12. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 15. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 16. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spo