9 C 65/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 36 131,94 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích pod bodem I. a II. tohoto rozsudku, z titulu nesplaceného úvěru. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným dne 20. 10. 2017 uzavřela smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr [číslo] účelový úvěr [číslo] [datum úmrtížalovaného]. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla účelový úvěr na nákup vybraného zboží ve výši 18 490 Kč, který načerpal dne 27. 10. 2017. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně částku vrátit v měsíčních splátkách ve výši 924 Kč. Jednotlivé splátky byly splatné vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje 17. 11. 2017. Právní předchůdkyně žalobkyně dále žalovanému poskytla revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 25 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal tento úvěr hradit formou měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Žalovaný však nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, když uhradil 15 předepsaných splátek na úhradu účelového úvěru a 4 předepsané splátky na úhradu revolvingového úvěru. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky právní předchůdkyně žalobkyně dluh ke dni 30. 4. 2019 zesplatnila. Žalobkyně po žalovaném požadovala jistinu ve výši 31 313,87 Kč, úrok ve výši 2 976,91 Kč, poplatky ve výši 100 Kč, smluvní pokutu ve výši 541,16 Kč a náklady na vymáhání ve výši 1 200 Kč. Zároveň požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky 31 313,87 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným dne 27. 10. 2017 uzavřela Smlouvu o klasickém úvěru [číslo] Smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejichž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 18 490 Kč, a to na nákup zboží – televizoru, který se žalovaný zavázal splácet měsíčními splátkami ve výši 924 Kč vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem 17. 11. 2017, kdy celková splatná částka činila 22 176 Kč. Dále byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet měsíčními splátkami ve výši min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však 500 Kč. V úvěrové smlouvě žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem je 19 944 Kč a že jeho náklady na bydlení činí 5 000 Kč, kdy však tato tvrzení ničím právní předchůdkyni žalobkyně nepodložila. 5. Z platební bilance vedené právní předchůdkyní žalobkyně soud zjistil, že žalovaný v případě poskytnuté účelového úvěru uhradil částku ve výši 13 860 Kč a v případě poskytnutého revolvingového úvěru žalovaný uhradil částku ve výši 7 500 Kč. 6. Z odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] [datum úmrtížalovaného] a [číslo] ze dne 29. 3. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení, a to ke dni 30. 4. 2019. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 9. 2020, včetně seznamu postoupených pohledávek, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku právě za žalovaným. 8. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne 7. 10. 2020 oznámení o postoupení pohledávky a dne 25. 11. 2021 právní zástupce žalobkyně žalovanému zaslala oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu k plnění (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 10. 2020 a Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění ze dne 25. 11. 2021, včetně podacího archu ze dne 25. 11. 2021). 9. Z uvedených listin má soud za prokázaný skutkový stav, na základě něhož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finance celkově ve výši 43 490 Kč, a že žalovaný na dlužnou částku uhradil 21 360 Kč. 10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 17. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 18. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. vyplývá, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením