10 C 403/2022-27 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 7. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši celkem 29 875 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 1. 10. 2020 pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou jí poukázala téhož dne na bankovní účet. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit zápůjčku do 31. 10. 2020 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 875 Kč. Žalobkyně k procesu uzavření smlouvy uvedla, že žalovaná přes webové stránky žalobkyně odeslala návrh na uzavření smlouvy, po ověření schopnosti splácet a platnosti identifikačních údajů žalobkyně zaslala žalované na telefonní číslo PIN, kterým vygenerovanou smlouvu spolu se všeobecnými podmínkami smlouvy žalovaná podepsala tzv. prostým elektronickým podpisem. Žalovaná však na tento svůj závazek ničeho neuhradila. Žalobkyně proto požadovala po žalované uhradit jistinu ve výši 15 000 Kč, poplatek ve výši 4 875 Kč, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalované ve výši 2 500 Kč, a zákonný úrok z prodlení z jistiny od 1. 11. 2020 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 3. 2. 2022, žalovaná však nikterak nereagovala a na dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, za souhlasu žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění. 5. Z žalobkyní předložené smlouvy o zápůjčce s datem 1. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně měla se žalovanou uzavřít smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout na účet žalované č. [bankovní účet] finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 875 Kč nejpozději do 31. 10. 2020 Smlouva byla podepsána dvěma jednateli žalobkyně a u jména žalované je připojeno datum 1. 10. 2020, čas 11:43:09 a PIN kód [číslo] Součástí smlouvy měly být Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které byly shodně jako ve smlouvě o zápůjčce podepsány žalobkyní, u jména žalované byly opatřeny datem a PIN kódem. 6. Kopií občanského bylo doloženo, že žalobkyně zjišťovala totožnost žalované, a ověřovala, že žalovaná je rozvedená. 7. Z přehledu předloženého žalobkyní vyplývá, že žalobkyně postupně 5x prověřovala žalovanou ohledně toho, zda na ni není vedena exekuce, a to 21. 4. 2019, 14. 5. 2019, 1. 10. 20120 s 2 x 11. 3. 2021, vždy s negativním výsledkem. 8. Podle výplatního lístku z února 2019 2019 činil příjem žalované za tento měsíc 20 471 Kč a podle výplatního lístku za březen 2019 činil její příjem v tomto měsíci 27 526 Kč, přičemž žalovaná měl být zaměstnána u [právnická osoba], a.s. Podle výplatního listu ze září 2020 činil příjem žalované za tento měsíc u společnosti [právnická osoba] celkem 34 337 Kč. 9. Z karty žalované vyplývá, že byla rozvedená, neměla žádné děti a měla bydlet ve vlastním. V kartě nejsou vyplněny údaje o počtu členů domácnosti, ani o příjmech a výdajích domácnosti žalované. Žalovaná měla mít výdaje ve výši 5 000 Kč. 10. Z potvrzení o platbě spolu s potvrzením ze dne 20. 4. 2019 soud zjistil, že dne 1. 10. 2020 žalobkyně odeslala na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč, pod variabilním symbolem shodným s rodným číslem žalované. 11. Upomínkou ze dne 7. 11. 2020 byla žalovaná poprvé vyzvána k okamžitému zaplacení dluhu. Dalšími upomínkami ze dne 14. 11. 2020, 21. 11. 2020, 30. 11. 2020 a 15. 12. 2020 byla žalovaná žalobkyní opakovaně upomínána k okamžité úhradě dlužné částky. Současně byla upozorněna na narůstající dluh o smluvní poplatky a smluvní úroky z prodlení s tím, že žalované bylo nabídnuto mimosoudní řešení věci. Z přehledu odeslaných upomínek vyplývá, že žalované byly jednotlivé výzvy odeslány 7. 11. 2020, 14. 11. 2020, 21. 11. 2020, 30. 11. 2020 a 15. 12. 2020. 12. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 2. 2020 ve spojení s podacím lístkem téhož data soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k neprodlené úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání v případě, že žalovaná na výzvu nebude reagovat. 13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 14. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 15. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Podle § 2390 o.z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 19. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 21. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 22. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. 23. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. 24. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jedno