10 C 41/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 26. 10. 2022 domáhala zaplacení částky v celkové výši 38 250 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 24. 8. 2018 s žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí byl Předpis splátek. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Žalovaný se tuto částku zavázal žalobkyni vrátit a zaplatit i příslušenství úvěru ve výši 25 800 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za správu úvěru, případně poplatek za uzavření smlouvy a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku ve výši 55 800 Kč byl žalovaný povinen uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 3 985,71 Kč, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena a konče dnem 24. 10. 2019. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila bonitu žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný na dluh uhradil částku 32 550 Kč, která odpovídá osmi řádně uhrazeným splátkám, čímž mu vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, a to od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 25. 10. 2019 do 31. 7. 2021. Žalobkyně dále uvedla, že ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu právní předchůdkyně žalobkyně převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], která se tak stala věřitelem předmětné pohledávky za žalovaným. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena ze společnosti [právnická osoba], [IČO] na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022 ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 6. 2022, a to s účinností ke dni 6. 6. 2022, o čemž byl žalovaný písemně informován dne 21. 6. 2022. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 38 250 Kč, která sestávala z jistiny ve výši 23 250 Kč, smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 783,84 Kč za dobu od 25. 10. 2019 do 20. 4. 2022. Dále žalobkyně požadovala s ohledem na prodlení žalovaného úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 23 500 Kč ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky tj. od 7. 6. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne 3. 10. 2022. Žalovaný na výzvu nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v žalobě. Z tohoto důvodu soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: 5. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 24. 8. 2018 včetně Předpisu splátek, z Formuláře pro Standartní informace o spotřebitelském úvěru a z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne 24. 8. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které tato právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit i celkové náklady úvěru ve výši 24 600 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit částku 54 600 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 3 900 Kč splatných vždy k 24. dni v kalendářním měsíci. Ze žádosti o úvěr ze dne 24. 8. 2018 a finanční analýzy vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v nájmu s další osobou, a to s paní [příjmení], jejíž měsíční příjem měl činit 12 027 Kč. Žalovaný měl být zaměstnán na dobu neurčitou u [právnická osoba], [IČO] a jeho měsíční příjem měl činit 12 452 Kč měsíčně. Celkový příjem domácnosti žalovaného tak měl být ve výši 24 479 Kč. Výdaje žalovaného měly představovat náklady na bydlení ve výši 8 500 Kč a na stravu ve výši 2 000 Kč. 6. Podle listiny označené jako credit scoring bylo žalovanému mezi 31 až 65 let, měl nájemní bydlení (viz rovněž Smlouva o nájmu) a neměl mít další úvěr nebo SMART půjčku. Z tohoto důvodu bylo uzavřeno, že žalovanému lze poskytnout úvěr až do výše 70 000 Kč. 7. Ze smlouvy o nájmu soud zjistil, že žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 3 200 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 5 300 Kč měsíčně. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od 1. 9. 2012 do 31. 8. 2015 s možností jeho prodloužení po dohodě smluvních stran. 8. Z potvrzení [právnická osoba] a.s. [obec] vyplynulo, že základní mzda žalovaného byla 88,60 Kč na hodinu. 9. Z výpisu z účtu vedeného na jméno [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zůstatek na účtu v květnu 2018 vykazoval zápornou hodnotu – 6 265,87 Kč a na účet byla připsána platba ve výši 12 462 Kč od ČSSZ jako nemocenská. Z této částky bylo sraženo na exekuce 7 588 Kč. Z výpisu z účtu na jméno [jméno] [příjmení] z června 2018 je zřejmé, že jmenované byla připsána na účet částka 12 027 Kč rovněž jako nemocenská. Z této částky byla rovněž sražena čtyřmístná částka na exekuce, nicméně doklad je blíže nečitelný. Z oznámení od ČSSZ ze dne 27. 12. 2017 vyplývá, že od ledna 2018 byl paní, jejíž jméno bylo začerněno, bydlící na adrese [adresa]. Z transakční historie předložené žalobkyní vyplývá, že žalovaný na smlouvu [číslo] zaplatil celkem 31 350 Kč ve 22 hotovostních platbách. 10. Z notářského zápisu č. NZ [číslo] [číslo], [spisová značka] ze dne 27. 9. 2018 a výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO], převedena na společnost [právnická osoba], [IČO] Rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022 včetně jejího dodatku [číslo] z potvrzení o převodní transakci vystavené [právnická osoba], a z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 6. 2022 vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 6. 6. 2022 postoupena včetně příslušenství ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 6. 2022 ve spojení s podacím archem ze dne 23. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky a současně byl vyzván k jeho zaplacení do 10 dnů od obdržení oznámení. 11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 3. 10. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 5. 10. 2022 vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky v dodatečné lhůtě do 14. 10. 2022. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 24. 8. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční částka ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti téhož dne po podpisu smlouvy. Poskytnuté finanční prostředky se měl žalovaný zavázat právní předchůdkyni žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO], zaplatit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 900 Kč, spolu s náklady úvěru ve výši 24 600 Kč, celkem tedy částku 54 600 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného a vycházela z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr a z předložených dokladů. Žalovaný na smlouvu [číslo] uhradil celkem 31 350 Kč. Pohledávka za žalovaným měla být převedena ze společnosti [právnická osoba], [IČO], na společnost [právnická osoba], [IČO], která ji pak měla postoupit žalobkyni. Žalovaný byl o této skutečnosti písemně vyrozuměn dopisem ze dne 21. 6. 2022. 13. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Soud ve smyslu § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle §