10 C 417/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 8. 2022 ve znění jejího doplnění domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 20 400 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 9. 12. 2020 pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou jí poukázala téhož dne na bankovní účet. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit zápůjčku ve 3 měsíčních splátkách, poslední splátku dne 29.4.2021 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 400 Kč. Žalobkyně k procesu uzavření smlouvy uvedla, že žalovaná přes webové stránky žalobkyně odeslala návrh na uzavření smlouvy, po ověření schopnosti splácet a platnosti identifikačních údajů žalobkyně zaslala žalované na telefonní číslo PIN, kterým vygenerovanou smlouvu spolu se všeobecnými podmínkami smlouvy žalovaná podepsala tzv. prostým elektronickým podpisem. Zda je žalovaná poskytnutou zápůjčku schopna řádně a včas splatit žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťovala a ověřovala na základě doložených informací vyžádaných od žalované, které se týkaly jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrů a dále nahlédnutím do centrální evidence exekucí. Žalovaná pracovala jako manažerka zubní kliniky na dobu neurčitou s průměrným čistým měsíčním výdělkem ve výši 23 000 Kč, byla svobodná, neměla žádnou vyživovací povinnost, bydlela v podnájmu a výdaje měla ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalobkyně o úvěruschopnosti žalované neměla pochybnosti. Žalovaná však na tento svůj závazek uhradila pouze částku 8 775 Kč, kterou žalobkyně započetla na náklady spojené s uplatněním pohledávky a smluvní pokutu. Žalobkyně proto požadovala po žalované uhradit jistinu ve výši 15 000 Kč, poplatek ve výši 5 400 Kč a zákonný úrok z prodlení z celé dlužné částky od 30. 4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 2. 6. 2022, žalovaná však nikterak nereagovala a na dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, za souhlasu žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění. 5. Z žalobkyní předložené smlouvy o zápůjčce s datem 9. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně měla se žalovanou uzavřít smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout na účet žalované č. [bankovní účet] finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které měla žalovaná vrátit ve třech splátkách po 6 800 Kč spolu s poplatkem ve výši 5 400 Kč, poslední splátka byla splatná 93. den ode dne poskytnutí půjčky. Smlouva byla podepsána dvěma jednateli žalobkyně a u jména žalované je připojeno datum 9. 12. 2020, čas 16:37:04 a PIN kód [číslo] Součástí smlouvy měly být Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které byly shodně jako ve smlouvě o zápůjčce podepsány žalobkyní, u jména žalované byly opatřeny datem a PIN kódem. 6. Kopií občanského bylo doloženo, že žalobkyně zjišťovala totožnost žalované, a ověřovala, že žalovaná je svobodná. 7. Z přehledu předloženého žalobkyní vyplývá, že žalobkyně postupně 5x prověřovala žalovanou ohledně toho, zda na ni není vedena exekuce, a to 26. 11. 2020 a 9. 12. 2020, vždy s negativním výsledkem. 8. Podle výplatního lístku za měsíc říjen a listopad 2020 činil příjem žalované vždy částku 22 935 Kč, přičemž žalovaná měla být zaměstnána u společnosti [právnická osoba] 9. Z Potvrzení o platbě ze dne 19. 7. 2022 vyplývá, že žalobkyně poukázala částku 15 000 Kč na účet žalované uvedený ve smlouvě ze dne 9. 12. 2020 pod variabilním symbolem shodným s rodným číslem žalované, a z částečného výpisu žalobkyně, že žalovaná uhradila dne 27.11.2020 ověřovací poplatek ve výši 1 Kč. 10. Ze sdělení společnosti mBank S.A. ze dne 2.3.2023 vyplývá, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byla v měsíci prosinec 2020 [celé jméno žalované], [datum narození], tedy žalovaná, a že dne 10.12.2020 byla žalobkyní poukázána žalované částka 15 000 Kč (pod VS rodné číslo žalované). Z výpisu je rovněž patrné, že žalovaná měla ke dni 1.12.2020 účetní zůstatek v záporné výši - 50 120 Kč. 11. Upomínkou ze dne 1. 4. 2021 byla žalovaná poprvé vyzvána k okamžitému zaplacení dluhu. Dalšími upomínkami ze dne 12. 4. 2021, 1. 5. 2021, 10. 5. 2021 a 23. 5. 2021 byla žalovaná žalobkyní opakovaně upomínána k okamžité úhradě dlužné částky. Současně byla upozorněna na narůstající dluh o smluvní poplatky a smluvní úroky z prodlení s tím, že žalované bylo nabídnuto mimosoudní řešení věci. 12. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 6. 2022 ve spojení s podacím lístkem ze dne 3.6.2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k neprodlené úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání v případě, že žalovaná na výzvu nebude reagovat. 13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 14. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 15. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Podle § 2390 o.z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 19. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 21. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 22. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikované