18 C 243/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši 21 906 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o půjčce [číslo] dne 9. 5. 2008. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 21 576 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách. Žalovaná nesplácela řádně a včas, na svůj dluh uhradila pouze částku v celkové výši 30 670 Kč, a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 21 906 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani následně již ničeho neuhradila, se žalobkyně domáhala po žalované z titulu nesplacené půjčky ze dne 9. 5. 2008 úhrady částky 21 906 Kč na jistině a úroku z prodlení v zákonné výši z této částky až do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [právnická osoba] [anonymizováno], a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně obsaženým v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] dne 9. 5. 2008, na základě které byla žalované poskytnuta částka 31 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 21 576 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 52 576 Kč v 53 týdenních splátkách po 992 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o půjčce ze dne 9. 5. 2008). Z žalobních tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná uhradila do dne postoupení půjčky na žalobkyni celkem částku 30 670 Kč. 5. Z výpisu z databáze časových řad vedených Českou národní bankou ARAD za měsíc květen 2008 má soud za prokázané, že v měsíci květnu 2008 činila u spotřebitelských půjček uzavíraných na období 1 až 5 let průměrná úroková sazba 10,578 % ročně. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, včetně jejích příloh, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně nejprve postoupila na [právnická osoba] [anonymizováno] pohledávku za žalovanou s účinností ke dni 1. 7. 2015, o čemž byla žalovaná informovaná přípisem ze dne 25. 6. 2015, když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podací archu ze dne 20. 7. 2015. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, včetně jejích příloh, pak vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne 13. 9. 2018, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího archu ze dne 19. 9. 2018. 8. Z výzvy k plnění ze dne 26. 4. 2023 a z podacího archu ze dne 27. 4. 2023 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti. 9. Soud věc posoudil vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2008, jako půjčku uzavřenou podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 10. Podle § 657 občanského zákoníku platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. 11. Podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy neplatné. Podle § 41 vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 12. Ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávky za žalovanou došlo dne 19. 6. 2015 a dne 24. 8. 2018, je třeba na daný vztah nutno aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 14. Po zhodnocení obsahu listin provedených k důkazu dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. Pokud jde o shora uvedenou smlouvu o půjčce, dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku z této půjčky, neboť ujednání právní předchůdkyně žalobkyně a žalované o výši poplatku z půjčky ve smlouvě o půjčce [číslo] je pro rozpor s dobrými mravy neplatné. 16. V projednávaném případě měla žalovaná a původní věřitel sjednat smlouvu o půjčce, kdy žalovaná měla v dohodnutém termínu vrátit jednak půjčku (částku 31 000 Kč) a dále poplatek 21 576 Kč. Obsah poplatku nebyl ve smlouvě sjednán a jde tak o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok z půjčky. Tomu ostatně nasvědčuje i stanovení RPSN pro daný případ ve výši 206,8 %. Občanský zákoník v rozhodné době přímo neupravoval limity výše úroku, tedy cenu peněz, který může věřitel po dlužníkovi požadovat. Limitem tak bylo zejména ustanovením § 3 občasného zákoníku, tedy, že ujednání o plnění spojená s poskytnutím půjčky nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Kdy již je úrok považován a nepřiměřený bylo judikováno mimo jiné rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 čj. 21 Cdo 1484/2004 (publikované ve sbírce rozhodnutí pod číslem C 3171) dle něhož„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Za účelem ověření úrokové míry půjček poskytovaných obyvatelům s dobou splatnosti 1 rok až 5 let soud ze systému České národní banky - ARAD – Systém časových řad zjistil, že průměrná úroková sazba u korunových půjček a úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu domácností v ČR v květnu 2008 činila 10,578 % ročně. Sjednaný úrok ve výši 206,8 % ročně pak je více než 19krát vyšší než úrok obvykle poskytovaný bankami, tedy ujednání o výši úroku je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku neplatné. 17. Soud pak má za to,