18 C 65/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22. 7. 2022 domáhala po žalovaném úhrady částky 13 250 Kč s příslušenstvím, jako nesplacené zápůjčky. Uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku. Žalovaný uhradil na svůj dluh částku ve výši 4 565 Kč, poté již žalobkyni neuhradil ničeho. Splatnost pohledávky nastala ke dni 25. 12. 2020, s tím, že úrok z prodlení požaduje ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. ode dne 26. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 11. 2020 vyplývá, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 10 000 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 0%. Žalovaný se zavázal žalobkyni do 25. 12. 2020 vrátit poskytnutou částku 10 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč. V citované smlouvě je i označení bankovního účtu, a něj měla být zápůjčka žalobkyní žalovanému poskytnuta. Smlouva je podepsána tak, že u jména žalovaného je připojeno datum 25. 11. 2020 11:04:26 a [příjmení] kód [číslo] a u věřitele je připojeno datum 25. 11. 2020 a vlastnoruční podpisy jednatelů žalobkyně, kdo a kdy tyto údaje na smlouvu připojil, není zjevné. Smlouva o úvěru předložená soud v elektronické podobě je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen až dne 25. 11. 2020 v 12:13:35. 6. Z potvrzení o platbě vystaveného dne 13. 7. 2022 ve spojení se sdělením [právnická osoba], ze dne 25. 4. 2023 vyplývá, že žalobkyně poukázala částku 10 000 Kč na účet žalovaného uvedený ve smlouvě dne 25. 11. 2020 a že právě žalovaný je majitelem tohoto bankovního účtu. Z tvrzení žalobkyně uvedených v jejím návrhu má pak soud za prokázané, že žalovaný na svůj dluh žalobkyni uhradil částku ve výši 4 565 Kč. 7. Z upomínky ze dne 1. 1. 2021, ze dne 8. 1. 2021, ze dne 15. 1. 2021, ze dne 24. 1. 2021 a ze dne 8. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl upomínán o úhradu dlužné částky. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva (viz. Výzva před podáním žaloby ze dne 2. 6. 2022 včetně podacího lístku ze dne 3. 6. 2022). 8. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). 9. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 12. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 15. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 16. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 17. Podle § 94 a 95 zákona o spotřebitelském úvěru musí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, poskytnout informace výslovně uvedené v těchto ustanovováních. Informace se poskytují v souladu s ustanovením § 95 písemně na formulářích uvedených v příloze k zákonu o spotřebitelském úvěru. 18. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 21. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu 5 435 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. 18 C 65/2023-10 ze dne 18. 4. 2023, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalovaného a dále jak a kdy poskytla žalovanému předsmluvní informace, když k těmto úkonům je povinna podle zákona o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření úvěrové smlouvy, tj. podle zákona č. 257/2016 Sb., a aby na osvědčení svých tvrzení předložila soudu příslušné listiny. Žalobkyně ani přes výzvu so