3 C 65/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 43 722,57 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích rozsudku. Uvedla, že dne 30. 10. 2019 s žalovaným uzavřela za pomoci prostředků komunikace na dálku úvěrovou smlouvu [číslo]. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, kdy výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěr pak žalovaný načerpal celkem 87 487 Kč a žalobkyni na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku ve výši 70 951 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, žalobkyně úvěr ke dni 17. 2. 2022 zesplatnila a současně vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném částku ve výši 42 992,57 Kč jako nesplacenou jistinu, částku ve výši 230 Kč jako náklady na vymáhání a částku ve výši 500 Kč na smluvních pokutách. Žalovaný žalobkyni již pak ničeho neuhradil, ačkoliv byl k tomu před podáním žaloby vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. První jednání se ve věci konalo dne 28. 11. 2023. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu se žalobou řádně doručeno do vlastních rukou ve smyslu ustanovení § 46a a § 49 o.s.ř. dne 10. 11. 2023. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, a proto bylo dle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v jeho nepřítomnosti, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o úvěru s opakovaným čerpáním [číslo] ze dne 30. 10. 2019 a úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 30. 10. 2019 Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] s výší úvěrového rámce 20 000 Kč, a to s výší měsíční splátky 4 % z dlužné částky, kdy celková splatná částka činila 23 555 Kč v případě vyčerpání celého rámce. V úvěrové smlouvě žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem je 24 000 Kč, že příjem ostatních členů domácnosti činí celkem 9 000 Kč, že je zaměstnaný od února roku 2016, že bydlí ve vlastním bytě/domě, že je ženatý a že má dvě děti, kdy však tato tvrzení ničím žalobkyni nepodložil. 6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – odd. rizik pro osobu žalovaného ze dne 13. 2. 2022 vyplývá, že výše příjmu žalovaného měla činit 24 000 Kč, výše příjmů dalších členů domácnosti částku 9 000 Kč a splátky jiným společnostem měly činit 8 000 Kč měsíčně. Žalobkyně pak dne 30. 10. 2019 měla provést lustraci žalovaného v registru NRKI, ISIR a CEE. 7. Z výpisu z registru NRKI vygenerovaného na jméno žalovaného soud zjistil, že na jméno žalovaného bylo evidováno celkem sedm existujících kontraktů, že dvě jeho žádosti o úvěr byly odmítnuty a že dvě jeho žádosti byly odvolány. Co se týče sedmi existujících kontraktů, tak se jednalo o jeden kontokorentní úvěr s rámcem 21 000 Kč (vyčerpaný v částce 15 728 Kč), o jednu nevyužitou kreditní kartu s úvěrovým rámcem 40 000 Kč, o jednu kreditní kartu s úvěrovým rámcem 15 000 Kč se sumou zbývajících splátek ve výši 5 848 Kč, o jeden osobní úvěr s datem ukončení 20. 5. 2021 ve výši 150 000 Kč se zůstatkem jistiny 79 007 Kč a se splátkou 4 208 Kč měsíčně (zbývající počet splátek: 20), o jeden osobní úvěr s datem ukončení 15. 2. 2022 se zůstatkem jistiny 38 917 Kč a se splátkou 1 527 Kč měsíčně (zbývající počet splátek: 29), o jeden spotřební úvěr s datem ukončení 17. 3. 2021 se zůstatkem jistiny 13 500 Kč a se splátkou 750 Kč měsíčně (zbývající počet splátek: 18) a o jeden spotřební úvěr s datem ukončení 30. 10. 2019 se zůstatkem jistiny 1 915 Kč a celkem jednou zbývající splátkou. Celkem tak měl hradit žalovaný na poskytnuté úvěry částku ve výši 8 434 Kč. Z předloženého výpisu z registru NRKI však nevyplývá, jakým způsobem na základě této informace vyhodnotila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. 8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vedené žalobkyní a z tvrzení žalobkyně v návrhu soud zjistil, že žalovaný čerpal z úvěrového rámce částku ve výši 87 487 Kč, a že uhradil částku 70 951 Kč. 9. Z výzvy k zaplacení celého úvěru ze dne 17. 2. 2022, včetně podacího archu ze dne 18. 2. 2022, soud zjistil, že žalobkyně úvěr ke dni 17. 2. 2022 zesplatnila a současně že vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru, tj. částky ve výši 63 045,17 Kč, nejpozději do 14 dnů od doručení výzvy. 10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 6. 10. 2022, včetně podacího archu ze dne 6. 10. 2022, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 11. Z uvedených listin má soud za prokázaný skutkový stav, na základě něhož žalovaný načerpal postupně z úvěrového rámce, poskytnutého žalobkyní, částku ve výši 87 487 Kč, a že na úvěrový rámec žalobkyni uhradil celkem částku ve výši 70 951 Kč. 12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 19. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 20. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. vyplývá, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním be