3 C 80/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 5. 2023, ve znění jejího doplnění, domáhala zaplacení částky ve výši 63 339 Kč s příslušenstvím představovaným úrokem z prodlení. Uvedla, že uzavřela se žalovanou dne 23. 9. 2011 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě níž žalovaná čerpala úvěr. Poukázala na to, že peněžní prostředky byly žalované poskytnuty na její bankovní účet, uvedený v úvěrové smlouvě, dne 30. 9. 2011 s tím, že se žalovaná zavázala úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 544 Kč, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2011. Žalobkyně tvrdila, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla z její strany prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované a z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, tj. z databáze SOLUS. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná však poskytnutý úvěr nesplácena řádně a včas, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 5. 2012. Odkázala pak na to, že žalovanou vyzvala k dobrovolnému uhrazení dlužné částky před podáním žaloby, avšak žalovaná na výzvu nereagovala, proto se domáhá kromě úhrady dlužné částky i úhrady úroků z prodlení. 2. Žalovaná se svým podáním ze dne 7. 8. 2023 k žalobě vyjádřila tak, že proti návrhu žalobkyně nic nenamítala a zároveň zažádala o možnost úhrady dluhu ve splátkách s odůvodněním, že je momentálně nezaměstnaná a žije u své dcery, která jí živí. 3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalované doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro ní byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb), kdy předvolání bylo žalované doručeno dne 1. 9. 2023. Žalovaná se k ústnímu jednání, k němuž byla podle ustanovení § 45 a § 49 o. s. ř. řádně obeslána, nedostavila bez omluvy. Žalovaná na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované. 4. Soud v rámci projednání věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil níže uvedený skutkový stav. 5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu má soud za prokázané, že žalobkyně je registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru. 6. Z Návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/ Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] z předsmluvního formuláře a z oznámení o schválení úvěru ze dne 30. 9. 2011, včetně dodejky, splátkového kalendáře ke smlouvě a smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru žalobkyně, soud zjistil, že uvedený návrh podepsala žalovaná dne 23. 9. 2011 (vlastnoručním podpisem) a požádala jím o poskytnutí revolvingového úvěru ve výši 25 000 Kč na svůj bankovní účet č. [bankovní účet], přičemž výše RPSN byla stanovena na 99,31% a žalovaná se měla zavázat vrátit žalobkyni částku v celkové výši 75 792 Kč v 48 měsíčních splátkách po 1 579 Kč. Bezprostředně před vyhotovením návrhu úvěrové smlouvy byl vyhotoven pro žalovanou i předsmluvní formulář. Návrh smlouvy nebyl ze strany žalobkyně akceptován ve znění, jež podepsala dne 23. 9. 2011 žalovaná, neboť oznámení o schválení úvěru ze dne 30. 9. 2011 obsahuje odlišné podmínky, odsouhlasené pouze žalobkyní, než úvěrová smlouva odsouhlasená žalovanou, tudíž soud nemá za prokázané, že by smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] byla mezi žalovanou a žalobkyní skutečně uzavřena. Ze strany žalobkyně pak byla oznámením o schválení úvěru ze dne 30. 9. 2011 základní celková výše poskytnutého úvěru ponížena na 20 000 Kč, kdy poskytnutou částku měla žalovaná vrátit žalobkyni s obchodním úrokem ve výši 142,94 % ročně, tj. měla celkem vrátit částku 74 112 Kč v 48 měsíčních splátkách po 1 544 Kč. 7. Z potvrzení o zaměstnání žalované vystaveného dne 21. 9. 2011 má soud za prokázané, že žalovaná byla ke dni 21. 9. 2011 zaměstnána jako lisařka na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba], s výší čistého měsíčního příjmu za posledních 12 měsíců v celkové částce 158 829 Kč, tzn., že její průměrný čistý měsíční příjem činil 13 236 Kč. 8. Ze smlouvy o podnájmu uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako nájemcem a žalovanou jako podnájemcem ze dne 26. 2. 2010 pak vyplývá, že žalovaná jako podnájemce uzavřela s [jméno] [příjmení] jako nájemcem smlouvu o podnájmu, a to na dobu určitou jednoho roku běžící od 1. 3. 2010. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala hradit nájemci nájemné v částce 5 000 Kč měsíčně spolu s náklady spojenými s užíváním bytu, zejména elektriku, plyn, vodné a stočné, kabelovou TV, náklady na údržbu domu a společné prostory domu, v celkové částce 5 000 Kč měsíčně. Celkem tak měla žalovaná hradit za nájemné a za náklady spojené s užíváním bytu nájemci částku ve výši 10 000 Kč měsíčně. 9. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období srpen 2011 má soud za osvědčené, že počáteční i konečný zůstatek na bankovním účtu žalované činil částku ve výši - 10 000 Kč a že její čistý měsíční příjem za měsíc červenec 2011 činil 14 771 Kč. 10. Z karty hodnocení klienta pro osobu žalované ze dne 26. 9. 2011 vyplývá, že žalobkyně dne 30. 9. 2011, tj. v den poskytnutí úvěru, vyhodnocovala bonitu žalované pro základní celkovou výši spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč, kdy vycházela z tvrzení žalované, že výše jejího měsíčního čistého příjmu činí 14 991 Kč, že její výdaje činí 3 800 Kč s tím, že se jedná o paušálně stanovené životní minimum, dále že má žalovaná blíže neidentifikovatelné splátky (půjček, úvěrů, výživného, leasingu, hypotéky apod.) ve výši 564 Kč měsíčně, že její splátky u žalobkyně činí 2 778 Kč a že její náklady na nájemné, inkaso, dopravu a ostatní činí částku v celkové výši 4 000 Kč. Žalovaná pak měla uvést, že je svobodná a že bydlí u rodičů. Z dokumentu je pak evidentní, že při vyhodnocování příjmů a výdajů žalované žalobkyně pracovala se třemi různými variantami, aniž by bylo patrné, z čeho konkrétně vychází a jakým způsobem byly výsledky vyhodnoceny. 11. Z výpisu záznamu z registru SOLUS ze dne 26. 9. 2011 soud zjistil, že žalobkyně učinila dotaz na uvedenou evidenci s výsledkem, že u žalované je ode dne 14. 6. 2011 evidován jeden revolvingový úvěr či karta s celkem 3 dlužnými splátkami po splatnosti, jejichž výše činila 1 692 Kč. 12. Z kopie občanského průkazu žalované má soud za osvědčené, že žalovaná před uzavřením smlouvy předložila žalobkyni svůj osobní doklad a svolila k pořízení kopie tohoto dokladu. 13. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet č. [bankovní účet] dne 30. 9. 2011 částku 16 713 Kč a na bankovní účet [číslo] [bankovní účet] téhož dne částku 3 287 Kč, přičemž se nejedná o bankovní účet žalované, nýbrž žalobkyně, a to aniž by k tomu byl patrný důvod. 14. Z karty klienta – žalované vystavené ke dni 15. 5. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně vedla evidenci úvěru poskytnutého žalované, včetně záznamů o provedených platbách žalované, a že u žalované eviduje úhradu na úvěrovou smlouvu v celkové výši 11 419,26 Kč. 15. Z oznámení žalobkyně o zesplatnění úvěru ze dne 20. 5. 2012 vyplývá, že žalobkyně vyhotovila oznámení o zesplatnění úvěru pro žalovanou a vyzvala ji k úhradě částky ve výši 104 095 Kč, avšak již z výzvy ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo oznámení odesláno či doručeno žalované. 16. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 4. 2023 ve spojení s poštovním podacím archem žalobkyně z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 17. Z jiných než ze shora uvedených důkazů soud nevycházel. 18. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, dle něhož žalovaná učinila dne 23. 9. 2011 vůči žalobkyni návrh na uzavření úvěrové smlouvy [číslo] že tento návrh nebyl ze strany žalobkyně akceptován. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně odeslala téhož dne na účet žalované částku 16 713 Kč. Dále má soud za prokázané, že žalovaná na uvedený úvěr uhradila žalobkyni celkem 11 419,26 Kč. 19. Soud věc posoudil vzhledem k tomu, že smlouva o revolvingovém úvěru měla být uzavřena v měsíci září roku 2011, jako úvěr uzavřený podle ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. ke dni 30. 9. 2011, do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). 20. Podle § 497 obchodního zákoníku platí, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 21. Podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku platí, že účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. 22. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitels