10 C 216/2024-23 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 4. 2024 domáhala zaplacení částky v celkové výši 17 565,62 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 4.2.2021 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku a spolu s ní zaplatit částku ve výši 16 566 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 842 Kč, s úrokovou sazbou 20,88 % ročně sjednanou ve smlouvě, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, částku za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 902 Kč. Celkový dluh se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v 18 měsíčních splátkách po 2 032 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 4.8.2022. Žalovaná svůj dluh nehradila řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 23.12.2021. Ke dni 4.6.2022 činila dlužná jistina částku 11 809,05 Kč, poplatek pak částku 5 756,57 Kč. Po tomto datu žalovaná na dluh ničeho neuhradila. Dne 21.9.2023 byla pohledávka původního věřitele za žalovanou s účinností ke dni 27.9.2023 smluvně postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována a vyzvána k zaplacení dlužné částky. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem 30 602 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy tak, že od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, majetkových a pracovních poměrech, které ověřila prostřednictvím předložených dokladů od žalované, konkrétně z pracovní smlouvy a výplatních pásek, které byly následně zaznamenány do zákaznické karty. Žalovaná byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr ve společnosti , právnická osoba, . jako operátor s měsíčním příjmem 11 350 Kč, další čistý měsíční příjem domácnosti měla ve výši 20 100 Kč, neměla žádný další závazek u jiné společnosti a nebyla vedena v insolvenčním rejstříku, právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná. Za období od postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně tak požadovala úhradu dlužné částky ve výši 17 565,62 Kč spolu s příslušenstvím sestávajícím z úroků a úroků z prodlení kapitalizovaných vždy z neuhrazené části jistiny do dne postoupení pohledávky, tj. 27.9.2023, a dále ode dne 28.9.2023 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud z předložených důkazů zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:5. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále také „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 4.2.2021 smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí celé výše uvedené částky v hotovosti. Poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 14 244 Kč (sestávajícím z úroku v částce 9 842 Kč, částky za zpracování úvěru 1 500 Kč, částky za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 902 Kčˇ) a částky za doplňkové pojištění ve výši 2 322 Kč, tedy celkem částku 51 342 Kč, se žalovaná zavázala věřiteli uhradit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 2 032 Kč, poslední splátku ve výši 2 022 Kč, vždy v jednoměsíčním období s tím, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Soud dále ze smlouvy o úvěru zjistil, že se žalovaná zavázala hradit splátky spolu s celkovou pevnou částkou úroku, a to ve výši 55,20 % ročně po celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře.6. Zákaznickou kartou ze dne 4.2.2021 má soud za prokázané, že žalovaná uvedla, že je rozvedená, má dvě vyživované osoby, bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání a pracuje jako operátor ve společnosti , právnická osoba, ., , adresa, s měsíčním čistým příjmem ve výši 11 350 Kč. Další příjem domácnosti měl činit 20 100 Kč, počet zdrojů příjmu uvedla jeden. Blíže nespecifikované výdaje žalované měly činit 7 500 Kč měsíčně, žalovaná nesplácela žádný další úvěr či zápůjčku. Žalovaná nevlastnila automobil, měla zřízen bankovní účet. Úvěr byl sjednán za účelem vybavení domácnosti. Žalovaná měla předložit právní předchůdkyni žalobkyně k ověření pracovní smlouvu (do 31.12.2021) a výplatní pásky za měsíc listopad a prosinec 2020, které však nebyly navrženy a předloženy k důkazu.7. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , číslo, soud zjistil, že žalovaná zaplatila na dluh za dobu od 26.2.2021 do 23.12.2021 částkami v rozmezí od 2 000 Kč do 2 100 Kč celkem částku ve výši 18 412 Kč.8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou, a to s účinností ke dni 27.9.2023. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 29.9.2023, když její odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 27.10.2023. V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy.9. Z předžalobní upomínky ze dne 15.2.2024 a podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, dne 4.2.2021 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná rovněž potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek ve výši 14 244 Kč a částku 2 322 Kč za doplňkové pojištění, tedy zaplatit celkem částku 51 342 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 032 Kč spolu s úrokem, jehož výše je stanovena jako pevná, a to 55,20 % ročně, žalobkyní v požadované snížené výši 20,88 % ročně po celou dobu trvání smlouvy. Žalovaná podle žalobkyně na dluh uhradila celkem částku 30 602 Kč. Před uzavřením smlouvy se žalovanou byla vyplněna Karta zákazníka, ve které žalovaná uvedla údaje o svých příjmech a výdajích. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 postoupila společnost , právnická osoba, pohledávku za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29.9.2023, kde byla zároveň vyzvána k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dní od doručení přípisu.11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úv