3 C 50/2024-51 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši 423 564,06 Kč s příslušenstvím představovaným úroky. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 15. 10. 2021 smlouvu o úvěru, přičemž na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 425 000 Kč, úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalobkyně dále uvedla, že se žalovaný ve smlouvě zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu s poskytnutým úvěrem i sjednaný roční úrok ve výši 11,99 % a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný tomuto svému závazku nedostál, když neplnil sjednané splátky řádně a včas, a proto byl úvěr ke dni 30. 4. 2023 zesplatněn. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení celkové dlužné částky 423 564,06 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 410 044,96 Kč a z připsaných neuhrazených úroků ve výši 8 467,10 Kč, a dále pak kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 909,40 Kč a nadále běžícího ve výši 15 % ročně z částky 423 564,96 Kč od 2. 7. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 11,99 % ročně z částky 8 467,10 Kč od 2. 7. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 11,99 % ročně z částky 410 044,96 Kč od 2. 7. 2023 do zaplacení.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023, s účinností ke dni 1. 7. 2023, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem.Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na svůj dluh ničeho neuhradil.1. V průběhu řízení žalovaný neuvedl na svou obranu ničeho, k návrhu se nevyjádřil.2. V průběhu řízení žalobkyně setrvala na svém stanovisku, tvrdila, že má za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, kdy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného dostatečně a řádně, žalovanému byl pak poskytnut úvěr ve výši 425 000 Kč, který se zavázal spolu s poplatky a úroky právní předchůdkyni žalobkyně splácet. Žalovaný pak nesplácel řádně, z tohoto důvodu došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně dále poukázala na to, že bylo prokázáno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni, že bylo žalovanému toto postoupení řádně oznámeno a rovněž že před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Závěrem žalobkyně uvedla, že na podané žalobě trvá, a že má za to, že.3. Soud provedl dokazování, přičemž z následujících důkazů zjistil pro věc rozhodné skutečnosti:4. Ze sazebníku, všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně a smlouvy o úvěru uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalovaným ze dne 15. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 425 000 Kč na úvěrový účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 17. 9. 2030, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 6 538 Kč. Úvěr byl poskytnut jako účelový, nezajištěný spotřebitelský, jiný než na bydlení. Použití úvěru bylo omezeno na konsolidaci úvěrů, resp. půjčky, ze které byl žalovaný zavázán (splátkový úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně – částka ke splacení ve výši 286 809 Kč), použití zbývající částky úvěru bylo ponecháno na úvaze žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, které obsahovaly parametry úvěru, a to včetně poplatků a výše sjednaného smluvního úroku.5. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 20. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaný v této žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že je od 30. 9. 2020 zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, na dobu neurčitou s tím, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 17 109,67 Kč. Dále uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a že bydlí u rodičů, počet členů domácnosti je 4. U nákladů na bydlení a ostatních pravidelných výdajů uvedl 0 kč. Žalovaný ve své žádosti požadoval úvěr ve výši 20 000 Kč.6. Z potvrzení o výši příjmů žalovaného od společnosti , právnická osoba, ze dne 5. 10. 2021 soud zjistil, že je žalovaný zaměstnán u této společnosti na pozici řidič od 14. 9. 2020 s průměrným měsíčním příjmem za posledních 12 měsíců bez započtení cestovních náhrad ve výši 177 944 Kč, hrubá mzda činí 17 800 Kč měsíčně.7. Z posouzení úvěruschopnosti klienta ze strany , právnická osoba, . ze dne 15. 10. 2021 vyplývá, že při posuzování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 19 531 Kč měsíčně, který žalovaný tvrdil a který byl zkontrolován příslušným pracovníkem, přičemž částka měla být zkontrolována na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem. Žalovaný tvrdil výdaje ve výši 0 Kč a splátky úvěrů ve výši 0 Kč. V době úvěrové žádosti pak u žalovaného evidovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěr poskytnutý od právní předchůdkyně žalobkyně s limitem 290 000 Kč s orientační splátkou ve výši 4 987 Kč, (byl v rámci žádosti zkonsolidován). Dále bylo tvrzeno, že banka ověřila žalovaného pomocí insolvenčního rejstříku, z CBCB, z historie evidence klientů. Případnou výši splátky stanovila na částku 6 538 Kč, a to na základě údajů sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi, včetně využití statistických údajů a údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení.8. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného z období 15. 10. 2021 – 31. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný v tomto období splatil 14 218 Kč a za období 1. 1. 2022 – 31. 12. 2022 splatil částku ve výši 81 374,55 Kč.9. Z informace o transakcích ze dne 15. 10. 2021 v rozmezí 14:25 hod. až 14:34 hod. soud zjistil, že žalovaný uzavřel smlouvu prostřednictvím internetového bankovnictví pomocí ověření SMS.10. Z podkladů pre súdne konanie z 1. 7. 2023 soud zjistil, že žalovaný čerpal poskytnutý úvěr v plné výši 425 000 Kč jednorázově a že za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil na poskytnutý úvěr částku v celkové výši 95 592,55 Kč.11. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 29. 3. 2023 adresované ze strany , právnická osoba, žalovanému soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši 23 190 Kč s ohledem na to, že ke dni 28. 12. 2021 byl jeho dluh již po splatnosti. Žalovaný měl dluh uhradit nejpozději do 29. 3. 2023, přičemž byl poučen o tom, že v případě jeho neuhrazení bude zesplatněna celá dlužná částka, tj. 405 549 Kč.12. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 30. 4. 2023 adresovaná žalovanému ze strany , právnická osoba, . má soud za to, že tímto právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o tom, že ode dne 30. 4. 2023 je celá zbývající částka úvěru splatná a je nadále úročena smluvním úrokem i úrokem z prodlení. K datu 30. 4. 2023 pak žalovaný dlužil celkem 415 097 Kč a byla opět vyzván k úhradě tohoto dluhu.13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 29. 6. 2023, včetně přílohy č. 7 - potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 1. 7. 2023, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 7. 2023 od , právnická osoba, adresované žalovanému včetně informací o zpracování osobních údajů adresovaného téhož dne ze strany žalobkyně žalovanému včetně podacího lístku ze dne 19. 7. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným, a to s účinností ke dni 1. 7. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 18. 7. 2023, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku z 19. 7. 2023.14. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12. 9. 2023 adresované ze strany zástupce žalobkyně žalovanému včetně podacího lístku ze dne 12. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.15. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých,