3 C 98/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 28. 3. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 19 508 Kč s příslušenstvím, tj. požadovala jistinu ve výši 14 100 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 810 Kč, poplatek za službu„ Klidné spaní“ ve výši 220 Kč, poplatek za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 58 Kč a poplatek za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč, jakož i účelně vynaložené náklady ve výši 1 155 Kč. Žalobkyně tento svůj nárok odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 8. 1. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] to distančním způsobem na adrese [webová adresa], na základě které poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 14 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby podle Sazebníku. Nedílnou součástí smlouvy byl mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně uvedla, že tak učinila podle interní metodiky schválené ČNB a dle zákona o spotřebitelském úvěru. Poukázala na to, že smlouva byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím jejího klientského profilu (tj. klientského profilu žalobkyně), do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. Nejprve byl žalovanému zpřístupněn v prostoru klientského profilu formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, který žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu„ Podepisuji“. Smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI byly žalovanému automaticky zaslány na jím uvedenou e-mailovou adresu. Žalobkyně zdůraznila, že poskytla žalovanému peněžní prostředky dne 8. 1. 2022 ve výši celkem 14 100 Kč převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Poukázala rovněž na to, že si žalovaný při sjednávání smlouvy zvolil volitelnou službu“ Presto” za poplatek ve výši 165 Kč, volitelnou službu„ Klidné spaní“ za poplatek ve výši 220 Kč, volitelnou službu„ Informační SMS servis“ za poplatek ve výši 58 Kč a dvakrát požádal o odklad splatnosti úvěru celkově o 28 dní. Splatnost úvěru tak nastala 7. 3. 2022. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, přestože byl o zaplacení upomenuta. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný ani žalobkyně se k výzvě nevyjádřili, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Soud ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, souhlasu se zpracováním osobních údajů, informací o žalobkyni, informací o spotřebitelském úvěru, sazebníku a všeobecných obchodních podmínek zjistil, že mezi účastníky měla být uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše 14 100 Kč bez určení účelu jejich použití. Úvěr měl být splacen spolu s úrokem ve výši 0% jednou splátkou ve výši 18 214 Kč s RPSN při čerpání celého limitu ve výši 1 735,82 % Smlouva, ani ostatní dokumenty nebyly žalovaným podepsány, na smlouvě je připojen podpis za žalobkyni. Za žalovaným bylo uvedeno označení„ dlužník“ a připojen prostý text„ Podepisuji SMS kódem [číslo] dne 2022 -01-08“. 6. Podle textu PDF listiny označené jako„ Autorizace ověření totožnosti“ měla být totožnost žalovaného ověřena a autorizována prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (AISP) dne 8. 1. 2022 s protiúčtem [celé jméno žalovaného], č. [bankovní účet]. 7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývá, že mělo být provedeno 8. 1. 2022. Žalovaný v něm měl uvést, že ve společně hospodařící domácnosti bydlí 4 osoby, z nichž dvě neměly žádný příjem. Výše pravidelných měsíčních výdajů žalovaného na půjčky měla činit částku ve výši 8 000 Kč, měsíční výdaje na bydlení částku ve výši 0 Kč, další nezbytné výdaje částku ve výši 0 Kč a ostatní zbytné výdaje částku ve výši 0 Kč. Žádné další výdaje žalovaného nebyly v dokumentu uvedeny. Žalovaný měl uvést, že jeho čistý měsíční příjem je 37 500 Kč s tím, že žalobkyně měla ověřit, že jeho výše je 22 900 Kč (viz dokument označený jako identifikované příjmy). Vypočítané minimální výdaje měly činit 7 375 Kč a žalobkyně uzavřela, že žalovaný je úvěruschopný. 8. V dokumentu označeném jako identifikované příjmy je obecně uvedeno, že žalobkyně ověřila čistý měsíční příjem žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. 9. V obecných principech posuzování úvěruschopnosti pak žalobkyně obecně uvedla, jakým způsobem postupuje při zkoumání úvěruschopnosti svých klientů. 10. Přehledy bankovních transakcí žalobkyně potvrzují, že žalovanému byla vyplacena dne 8. 1. 2022 částka ve výši 14 100 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet], jež uvedl ve smlouvě. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 15. 8. 2023 má soud za prokázané, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] je právě žalovaný a že na tento byla dne 8. 1. 2022 evidována příchozí platba ve výši 14 100 Kč z bankovního účtu žalobkyně. 11. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného. 12. Z předloženého výpisu z bankovního účtu vedeného pro žalovaného za období od 13. 8. 2020 do 14. 4. 2021 vyplývá, že v tomto období žalovaný posílal finanční prostředky ve výši 1 000 Kč měsíčně na blíže nespecifikovaný spořící účet, že za období od prosince 2020 do března 2021 jeho průměrný čistý měsíční příjem činil 34 043 Kč, že v období od ledna 2021 do dubna 2021 bylo na účet žalovaného poskytnuto celkem 12 úvěru od jiného poskytovatele než od žalobkyně a že žalovaný využívá pravidelně služeb sázkových kanceláří, např. za období od ledna 2021 do dubna 2021 jich využil celkem 272 x, tj. v průměru 68 x za jeden měsíc. 13. Výzvou ze dne 30. 11. 2022 žalobkyně upozornila žalovaného na jeho prodlení s vrácením finančních prostředků a vyzvala ho k jejich vrácení do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána 30. 11. 2022, jak potvrzuje podací lístek. 14. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše 14 100 Kč a žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky společně s úrokem vrátit spolu s dalšími poplatky v částce 18 214 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 8. 1. 2022 částku 14 100 Kč na jeho účet. Vzhledem k tomu, že žalovaný na tuto částku neuhradil žalobkyni ničeho, vyzvala ho žalobkyně k úhradě dluhu. 15. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 16. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 17. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 18. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo pln