4 C 31/2024-35 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 44 200,27 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. , číslo, dne 26. 6. 2022. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úroky za půjčené peněžní prostředky a dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbu na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a úroků se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 48 měsíčních splátkách po 1 647 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když poslední splátka byla z jeho strany uhrazena dne 11. 8. 2022. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a v souladu se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023, a to s účinností ke dni 28. 7. 2023, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem 1 647 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky ve výši 28 853,84 Kč na jistině, na dlužném úroku za poskytnutý úvěr ke dni zesplatnění částku ve výši 4 455,54 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 890,89 Kč, obchodního úroku ve výši 26,43 % ročně z částky 28 853,84 Kč od 18. 11. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 309,38 Kč od 28. 11. 2022 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na zbývající dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na jejichž základě dospěl k závěru o skutkovém stavu věci:5. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, dne 26. 6. 2022 včetně jejího dodatku ze dne 26. 6. 2022, z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 27. 6. 2022, ze základních informací o klientovi, z výpisu z účtu o úhradě 1 Kč a z obsahu zaslané sms od právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 29 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 79 056 Kč v 48 měsíčních splátkách po 1 647 Kč.6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr hradil naposledy dne 11. 8. 2022, přičemž celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku ve výši 1 647 Kč.7. Z hodnocení klienta zpracovaného pro žalovaného ze dne 26. 6. 2022, kdy požadovaná výše úvěru byla 250 000 Kč, soud zjistil, že si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., s měsíčním příjmem 28 000 Kč. Žalovaný je svobodný. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činí 8 889 Kč měsíčně, když tato částka se skládá z částky 4 250 Kč počítané jako životního minima žalovaného a výdaji na bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 4 639 Kč s tím, že bydlí u rodičů. Žalovaný uvedl, že nemá žádné další dluhy.8. Z potvrzení o příchozí úhradě na účet žalovaného bylo zjištěno, že dne 10. 3. 2022 byla na účet žalovaného připsána částka 22 779 Kč, dne 8. 4. 2022 částka ve výši 23 408 Kč, dne 10. 5. 2022 částka ve výši 20 458 Kč a dne 10. 6. 2022 částka ve výši 28 750 Kč. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný je bez záznamu v daném registru. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl zařazen do kategorie s menším rizikem, lepší segment klientů.9. Z oznámení ze dne 17. 11. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr z důvodu prodlení žalovaného. Současně žalovaného vyzvala, nechť dlužnou částku uhradí do 10 dnů od data odeslání oznámení.10. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023, z přílohy – seznam postoupených pohledávek a z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 11. 8. 2023, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 11. 8. 2023.11. Z výzvy k plnění ze dne 3. 11. 2023 a podacího lístku ze dne 6. 11. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud pos