3 C 115/2025-53 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 30. 5. 2025 domáhala zaplacení částky ve výši 11 269,11 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 29. 1. 2024 uzavřela její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 31. 12. 2024. Úvěr byl žalované poskytnut prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně , www stránky, , na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, čímž zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu a požádala o úvěr. Úvěr byl převeden z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 1 269,11 Kč. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala na základě tvrzení poskytnutých od žalované o jejích příjmech a výdajích a dále dotazem z dostupných databází z ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, CRKI a úvěrové historie. Žalovaná neměla mít záznam v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a v databázi neplatných dokladů. Žalovaná úvěr řádně nevrátila, přestože byla o zaplacení upomínána. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho, přestože byla o zaplacení opětovně upomenuta. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení dluhu z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně požadovala, aby soud její nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.2. Žalovaná se k jednání, k němuž byla podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslána, nedostavila, ačkoliv bylo doručení předvolání vykázáno dnem 22. 12. 2025, na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů, žalobkyně se z jednání soudu řádně omluvila, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.3. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující ve věci rozhodné skutečnosti:4. Ze Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 29. 1. 2024 a obchodních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, měla uzavřít se žalovanou smlouvu o úvěru a poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se měla zavázat finanční prostředky vrátit ve 12 měsíčních splátkách po 1 462,07 Kč spolu s úrokem ve výši 119,07 % ročně. Pro případ prodlení s vrácením uvedené částky měla žalovaná uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále náklady spojené s vymáháním dluhu. Žádný z těchto dokumentů neobsahuje vlastnoruční podpis žalované, ani elektronický podpis, ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy žalovanou.5. Z částečného výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že na účet žalované č. , č. účtu, byla dne 29.1.2024 poukázána částka 10 000 Kč.6. Podle sdělení společnosti , právnická osoba, . byl účet č. , č. účtu, veden na jméno žalované a výpis z toho účtu potvrzuje, že na účet žalované byla dne 29. 1. 2024 poukázána částka 10 000 Kč s popisem „půjčka od , právnická osoba, c. , hodnota, “.7. Výzvou ze dne 31. 12. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky s upozorněním, že úvěr byl zesplatněn.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy (seznamem pohledávek), Dodatku č. 1 spolu s přílohami ze dne 12. 12. 2024 soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti , právnická osoba, na žalobkyni.9. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla o postoupení pohledávky a výši závazku informována právní předchůdkyní žalobkyně, a že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení oznámení.10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly uzavřít pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, která však nebyla žalovanou podepsána. Právní předchůdkyně žalobkyně však poukázala dne 29. 1. 2024 částku ve výši 10 000 Kč na účet žalované č. , č. účtu, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 a toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15. 2. 2025. Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovanou jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.13. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.14. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.19. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.21. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.22. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným pro