12 C 60/2021-40 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 102.600 Kč s příslušenstvím (včetně smluvní pokuty ve výši 31.500 Kč) z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], na jejímž základě byl žalované poskytnut právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], úvěr ve výši 60.000 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované do datové schránky. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání, žalovaná se bez omluvy nedostavila, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Nepřítomné žalobkyni nebylo možné poskytnout u jednání patřičná poučení v souladu s ustanovením § 118a občanského soudního řádu. 4. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť ke dni [datum] byla část závodu původního věřitele, společnosti [právnická osoba], [IČO], převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]. Následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. (shodná tvrzení účastníků, úplné výpisy z obchodního rejstříku, smlouva o postoupení pohledávky ze dne [anonymizována dvě slova] včetně dodatku ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], potvrzení o zaplacení úplaty ze dne [datum]) 5. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [rok], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 60.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem v sazbě 21 % ročně, poplatkem za správu úvěru 13.200 Kč a inkasním poplatkem v částce 20.400 Kč. Celkově se žalovaná zavázala vrátit 110.400 Kč, tedy jistinu 60.000 Kč a náklady úvěru 50.400 Kč, a to v 16 splátkách po 6.900 Kč měsíčně. Částka kapitalizovaného smluvního úroku za dobu sjednaného trvání smlouvy činí 16.800 Kč (tato částka není výslovně ve smlouvě uvedena, lze ji zjistit až výpočtem). Žalovaná uhradila dle doložené transakční historie 39.300 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení jistiny 60.000 Kč, smluvního úroku za sjednanou dobu úvěru ve výši 2.994 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 5.742 Kč a administrativního poplatku ve výši 2.364 Kč, dále smluvního úroku ve výši 10,79 % ročně z částky 60.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7.897,14 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 62.994 Kč (jistina úvěru ve výši 60.000 Kč a nezaplacená částka smluvního úroku ve výši 2.994 Kč) od 21. 5. 2020 do zaplacení. Dle článku V.4 Smlouvy o úvěru je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Žalobkyně nárokuje smluvní pokutu ve výši 31.500 Kč. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem [datum] (shodná tvrzení účastníků, smlouva o úvěru č. [anonymizováno] [rok], předpis splátek, transakční historie, předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího lístku) 6. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že její právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. V žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná uvedla, že je od [datum] zaměstnána ve společnosti [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [IČO] s příjmem ve výši 18.076 Kč měsíčně a dále má příjem z ustájení koně ve výši 7.500 Kč měsíčně. Celkový příjem žalované činí 25.576 Kč měsíčně. Dále žalovaná v žádosti uvedla, že výše jejích měsíčních výdajů činí 14.250 Kč a její použitelný měsíční příjem tedy činí 11.326 Kč. Tvrzenou majetkovou situaci žalované původní věřitel ověřil z předložené nájemní smlouvy, smlouvy o dodávkách elektřiny, smlouvy o ustájení a pracovní smlouvy. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, a které si věřitel ověřil, a dále s ohledem na výši, požadovaného úvěru dospěl věřitel k názoru, že schopnost žalované splácet tento úvěr je dostatečná. 7. Z listina doložených žalobkyní (žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum], pracovní smlouva ze dne [datum], smlouva o ustájení ze dne [datum], smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, nájemní smlouva ze dne [datum]) má soud za prokázáno, že žalovaná byla zaměstnána od [datum] na dobu neurčitou, výše mzdy byla stanovena samostatným platovým výměrem, který nebyl doložen, dle smlouvy o ustájení činil její příjem z nájemního vztahu v období od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2017 částku 7.500 Kč měsíčně. Zálohy na elektřinu hradila žalovaná ve výši 2.500 Kč, nájemné ve výši 8.000 Kč. V žádosti o úvěr žalovaná uváděla příjem ze závislé činnosti ve výši 18.076 Kč. Výdaje, kromě shora uvedených a doložených, uváděla ve výši 9.000 Kč na stravování a výživné, 5.000 Kč na ostatní výdaje, 4.000 Kč na splátky úvěrů. 8. Dle databáze ISAS zdejšího soudu byly do doby uzavření úvěrové smlouvy zahájeny tři exekuce na majetek žalované, další byla podle návrhu z roku 2017 nařízena v roce 2018, bylo vedeno jedno nalézací řízení. 9. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 14. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: 15. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém