12 C 64/2021-36 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 30.000 Kč s příslušenstvím (včetně smluvní pokuty ve výši 8.500 Kč). Z titulu Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], úvěr ve výši 15.000 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). 3. Zásilky soudu si žalovaný v místě trvalého pobytu nepřevzal. Soud se při úvahách, zda žalovanému v této věci ustanovit opatrovníka pro řízení opíral nejen o platnou právní úpravu (ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu), aktuální judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1670/2015 ze dne 27. 1. 2016, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ze dne 30. 5. 2012, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3176/2016 ze dne 1. 8. 2016) ale vzal v úvahu i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1308/2010 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011, z něhož cituje následující:„ …konečně si Ústavní soud nemůže odpustit vyjádření údivu nad přístupem vedlejších účastníků, kteří se mohli dovolávat principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a výší náhrady nákladů, jak popsáno v bodu 31, avšak jen a výhradně ku své škodě neaktualizovali údaje o svém trvalém pobytu, anebo nevyužili možnosti dané jim ustanovením § 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a na písemnou žádost si nenechali v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou jim mají být doručovány písemnosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů.“ 4. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání, žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Nepřítomné žalobkyni nebylo možné poskytnout u jednání patřičná poučení v souladu s ustanovením § 118a občanského soudního řádu. 5. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť ke dni [datum] byla část závodu původního věřitele, společnosti [právnická osoba], [IČO], převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]. Následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. (shodná tvrzení účastníků, úplné výpisy z obchodního rejstříku, smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, včetně dodatku ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], potvrzení o zaplacení úplaty). 6. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem v sazbě 28 % ročně, poplatkem za uzavření smlouvy v částce 600 Kč, poplatkem za správu úvěru 3.300 Kč a inkasním poplatkem v částce 2.850 Kč. Celkově se žalovaný zavázal vrátit 25.950 Kč, tedy jistinu 15.000 Kč a náklady úvěru 10.950 Kč, a to ve 13 splátkách po 1.950 Kč měsíčně. Částka kapitalizovaného smluvního úroku za dobu sjednaného trvání smlouvy činí 4.200 Kč (tato částka není výslovně ve smlouvě uvedena, lze ji zjistit až výpočtem). Žalovaný uhradil 4.450 Kč (dne 19. 12. 2017 600 Kč a 1.950 Kč a dne 30. 5. 2018 1.900 Kč). Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení jistiny 15.000 Kč, smluvního úroku za sjednanou dobu úvěru ve výši 2.616 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 1.826 Kč a administrativního poplatku ve výši 2.058 Kč, dále smluvního úroku ve výši 10,79 % ročně z částky 15.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.188,19 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17.616 Kč (jistina úvěru ve výši 15.000 Kč a nezaplacená částka smluvního úroku v pevné výši 2.616 Kč) od 21. 5. 2020 do zaplacení. Dle článku V.4 Smlouvy o úvěru je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Žalobkyně nárokuje smluvní pokutu ve výši 8.500 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem [datum] (shodná tvrzení účastníků, smlouva o úvěru [číslo] předpis splátek, transakční historie, předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího lístku) 7. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že její právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. V žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný uvedl, že je od [datum] zaměstnaný u [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa žalovaného], [IČO], s měsíčním příjmem 12.633 Kč. Výši měsíčních výdajů uváděl v částce 5.500 Kč. Použitelný měsíční příjem tedy činil 7.133 Kč. Žalovaný neměl vyživovací povinnost vůči dalším osobám a bydlel u rodičů. Tvrzenou majetkovou situaci žalovaného původní věřitel ověřil z předložené dohody o provedení práce a výdajových pokladních dokladů. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, a které si věřitel ověřil, a dále s ohledem na výši, požadovaného úvěru dospěl věřitel k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. 8. Z listina doložených žalobkyní (žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, dohoda o provedení práce ze dne [datum], výdajové pokladní doklady ze dnů [datum], [datum] a [datum]) má soud za prokázáno, že žalovaný byl na základě dohody o provedení práce zaměstnán u [jméno] [příjmení] na dobu od 2. 1. 2017 do 31. 12. 2017, kde jeho čistý měsíční příjem činil 12.633 Kč. V žádosti o úvěr žalovaný uváděl výdaje na bydlení 2.500 Kč a na stravu 3.000 Kč. 9. Dle databáze ISAS zdejšího soudu byly do doby uzavření úvěrové smlouvy nařízeny na majetek žalovaného čtyři exekuce. 10. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy