12 C 66/2021-34 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3.629 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně jako podnikající právnická osoba, poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení, a to prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu a vystavené [anonymizována dvě slova]. Žalovaná využila služeb v celkové ceně 2.530 Kč, avšak nedostála svému závazku vrátit věřiteli částku sjednanou ve smlouvě. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). Zásilky soudu byly v místě trvalého pobytu žalované vhazovány do domovní schránky. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum], žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v nepřítomnosti žalované. 4. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (odvolání není přípustné dle ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu). 5. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní, smlouvu ke službě [anonymizováno] účet – Smlouvu o nákupním účtu (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky a ceník. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku tím, že podpis žalované byl k návrhu Smlouvy připojen na základě kódu, který byl žalované zaslán prostřednictvím SMS, a žalobkyně návrh akceptovala opatřením Smlouvy elektronickým podpisem pověřeného pracovníka. Žalobkyně na základě Smlouvy poskytla žalované možnost zaplatit u vybraných e-shopů za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku uvedené služby lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží, kdy má žalobkyně s těmito vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Žalobkyně je zavázána hradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobkyni kupní cenu. Žalované byla zřízena služba [anonymizováno] nákupní účet, přičemž dle čl. 1 Smlouvy činil limit odložených plateb žalované až 30.000 Kč, žalovaná využila služeb v celkové ceně 2.530 Kč (1.299 Kč, 303 Kč a 928 Kč). Žalovaná se zavázala uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá. V obchodních podmínkách bylo sjednáno, že v případě využití služby odložení splatnosti bude žalované vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 5 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě minimálně 10 % z celkové jistiny a ve výši 10 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě méně než 10 % z celkové jistiny. Žalovaná vzala rovněž na vědomí, že v případě prodlení má žalobkyně nárok na úhradu poplatku z prodlení, přičemž jeho výše je dána délkou trvání prodlení dle níže uvedených pravidel: uhrazení do 5 dnů po splatnosti vyúčtování – poplatek 150 Kč; uhrazení do 10 dnů po splatnosti vyúčtování – poplatek 250 Kč; uhrazení do 15 dnů po splatnosti vyúčtování – poplatek 350 Kč; uhrazení do 20 dnů po splatnosti vyúčtování – poplatek 450 Kč; uhrazení do 25 dnů po splatnosti vyúčtování – poplatek 550 Kč; uhrazení do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování – poplatek 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na dlužnou jistinu 2.530 Kč a poplatky v částce 1.099 Kč. Žalovaná pohledávku neuhradila ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem [datum]. 6. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že při posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela zejména z informací, které si sama aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, které jsou jí dostupné z titulu postavení žalobkyně v zájmových sdruženích, jejichž členové se vzájemně informují o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce svých klientů. Žalobkyně prověřila výši závazků a platební morálku žalované nejdříve z databázích, a to insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, sdružení SOLUS, kde nebyly o žalované zjištěny negativní informace. Z interní databáze žalobkyně nebyly rovněž zjištěny o žalované žádné negativní informace. Na základě údajů, které uvedla žalovaná před uzavřením Smlouvy, byl zjištěn příjem žalované ve výši 17.500 Kč, výdaje ve výši 6.500 Kč a skutečnost, že žalovaná je svobodná a nemá děti. 7. Právní poměry mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 12. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o službě [anonymizováno], kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (žalobkyně), že dlužníkovi umožní za poplatek odložení plateb u třetích osob a dlužník (žalovaná) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky na základě vyúčtování uhradit a zaplatit poplatky stanovené smlouvou. 13. S ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou, která je dle názoru soudu aktuální i po přijetí nového zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. V t