17 C 204/2019-313 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 83.182,81 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru ze dne [datum], když žalované a jejímu manželu byl poskytnut právním předchůdcem žalobkyně hypotéční úvěr s úvěrovým rámcem 600.000 Kč. Žalovaná a její manžel vyčerpali postupně částku 599.516 Kč, a to čerpáním úvěru dne [datum] částkou 450.000 Kč, dne [datum] částkou 132.178,40 Kč, dne [datum] částkou 10.853,60 Kč, dne [datum] částkou 3.325 Kč a dne [datum] částkou 3.159 Kč. Splatnost poslední splátky tedy byla sjednána nejpozději ke dni 15. 9. 2013. Žalovaná a její manžel se zavázali splácet hypotéční úvěr splátkami ve výši 5.859,40 Kč k 25. dni v kalendářním měsíci. Žalovaná a její manžel se zavázali uhradit hypotéční úvěr nejpozději do 13 let od termínu dočerpání úvěru. Dluh žalované činil ke dni splatnosti částku 83.182,81 Kč na jistině, částku 11.045,08 Kč na úrocích. Do dne podání žaloby žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho na výše uvedený dluh. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že namítla neplatnost smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru ze dne [datum], když zpochybnila pravost svého podpisu na smlouvě, dále namítla neplatnost smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru ze dne [datum], neboť v době uzavření smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru byla žalovaná ve velmi nedobrém duševním stavu a s ohledem na nervové vypětí vůbec smlouvu nečetla před jejím podpisem v bance. Žalovaná dále namítla promlčení žalobního nároku, když smlouva byla uzavřena dne [datum]. Žalovaná dále namítla neplatnost smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru, když poskytovatel hypotéčního úvěru nezkoumal úvěruschopnost žalované a jejího manžela. Žalovaná také namítla splatnost pohledávky, když ani právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně nedoručili žalované oznámení o zesplatnění pohledávky. 3. Pokud se týká aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, soud dospěl ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] k závěru, že v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku věřitel, tedy [právnická osoba] postoupil svou pohledávku písemnou smlouvou společnosti [právnická osoba], přičemž tento úkon není vázán na souhlas žalované. S postoupením pohledávky přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. V souladu s § 1882 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byla žalovaná o postoupení pohledávky uvědoměna, a to písemným podáním postupitele i postupníka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] dospěl soud k závěru, že v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku věřitel, tedy [právnická osoba] postoupil svou pohledávku písemnou smlouvou na žalobkyni, přičemž tento úkon není vázán na souhlas žalované. S postoupením pohledávky přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. V souladu s § 1882 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byla žalovaná o postoupení pohledávky uvědoměna, a to písemným podáním postupitele i postupníka. Z této skutečnosti tedy vyplývá, že [právnická osoba] je aktivně legitimována k podání této žaloby. 4. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. s přihlédnutím k ustálené judikatuře, a to rozsudku NS ČR ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33 Odo 579/2005, kdy hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné nebo nezákonné); k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež provázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědí svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností. 5. Ze smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru ze dne [datum] vyplývá, že [právnická osoba] jako banka a žalovaná s [jméno] [příjmení] jako dlužníci uzavřeli smlouvu o poskytnutí hypotéčního úvěru ve výši 600.000 Kč pro účely nákupu nemovitosti a rekonstrukce nemovitosti – budovy [adresa] v obci [obec] Smluvní strany sjednaly úrokovou sazbu ve výši 6,90 % p. a. Dále bylo sjednáno, že úvěr musí být splacen do 13 let od termínu dočerpání. Dále byly sjednány měsíční splátky ve výši 5.859,40 Kč splatné vždy 25. den každého měsíce. 6. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] [rok] ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] a jeho výpovědi vyplývá, že sporný podpis, který má znít na jméno [jméno] [příjmení] na straně 5. smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru ze dne [datum] je s vysokou pravděpodobností pravým podpisem [celé jméno žalované] (dříve [příjmení]), tedy že se jedná o podpis žalované. Soud hodnotil znalecký posudek jako důkaz s vysokou vypovídající a přesvědčivou hodnotou. Taktéž výpověď znalce, jakožto reagování na otázky žalované, byla plynulá, jasná, přesvědčivá. 7. Ze všeobecných obchodních podmínek, tvořících nedílnou součást smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru ze dne [datum] vyplývá, že dlužník je povinen plnit všechny povinnosti uložené mu smlouvou a obchodními podmínkami (čl. III bod. 3). Dále, že banka má právo přijmout odpovídající úvěrové opatření, zejména zvýšit úrokovou sazbu úvěru až na hodnotu trojnásobku úrokové sazby úvěru, požadovat úrok z prodlení, požadovat okamžité jednorázové splacení jistiny úvěru a příslušenství nebo odstoupit od smlouvy (čl. IV. bod 1, 5, 6). 8. Z výpisů z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaná a její manžel [jméno] [příjmení] vyčerpali postupně částku 599.516 Kč, a to čerpáním úvěru dne [datum] částkou 450.000 Kč, dne [datum] částkou 132.178,40 Kč, dne [datum] částkou 10.853,60 Kč, dne [datum] částkou 3.325 Kč a dne [datum] částkou 3.159 Kč. 9. Z oznámení banky ze dne [datum], oznámení banky ze dne [datum], oznámení banky ze dne [datum] bylo zjištěno, že bankou byla ke dni 1. 8. 2007 stanovena nižší úroková sazba ve výši 5,88 % p. a., od 1. 8. 2012 byla bankou stanovena nižší úroková sazba ve výši 5,12 % p. a. a od 1. 8. 2017 byla bankou stanovena nižší úroková sazba ve výši 3,59 % p. a. 10. Z vyrozumění o postoupení pohledávek a výzvy k zaplacení dlužné pohledávky – okamžitého jednorázového splacení ze dne [datum] včetně podacích archů vyplývá, že žalované bylo na adresu trvalého pobytu doručováno jednak vyrozumění o změně věřitele a dále výzva k okamžitému jednorázovému splacení závazku žalované (ke dni 6. 9. 2018 činil na jistině částku 83.182,81 Kč a na úroku částku 11.045,08 Kč). 11. Soud v rámci nařízeného jednání soudu dne [datum] zamítl návrhy žalované na provedení důkazu výslechem žalované a výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], které byly navrženy podáním ze dne [datum] k tvrzené skutečnosti, že zaměstnankyně banky ujišťovala žalovanou, že podepisuje smlouvu o poskytnutí hypotéčního úvěru ze dne [datum] pouze jako manželka, a že není dlužnicí. S ohledem na právní názor soudu na právní úkon učiněný v písemné podobě v omylu, jenž je níže argumentován, vyhodnotil soud tyto důkazy jako nadbytečné. 12. Dále soud v rámci nařízeného jednání soudu dne [datum] zamítl návrhy žalované na provedení důkazu, dotazem komu byla adresována korespondence z [anonymizováno] banky týkající projednávaného úvěru, dotazem žalobkyni, kdo obdržel osobní kód pro komunikaci s [anonymizováno] bankou a klientské číslo, zprávami z úřadu práce, kdy byla žalovaná evidována jako uchazečka o zaměstnání a jaké vykazovala příjmy, soudním spisem, kterým byl [jméno] [příjmení] zavázán k placení výživného pro žalovanou z důvodu nadbytečnosti, neboť nebyly s to pot