18 C 175/2021-48 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 25. 11. 2020, která byla postoupena Okresnímu soudu v Bruntále jako soudu místně příslušnému, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 7. 2019 do zaplacení, dále částky 1.362,94 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.324,94 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 269 Kč, to vše z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], když pohledávku za žalovanou nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky. 4. Podáním ze dne 5. 8. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1.631,94 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 269 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.362,94 Kč, neboť nedisponuje důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalované a z tohoto důvodu revidovala svůj návrh. Současně k žalobě doplnila, že k původní úvěrové smlouvě byl dne [datum] sjednán dodatek [číslo] kterým byla původní jistina ve výši 4.500 Kč navýšena o částku 3.000 Kč. 5. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 24. 8. 2021, č. j. 18C 1752021-42, bylo řízení částečně zastaveno co do částky 1.631,94 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 269 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.362,94 Kč. 6. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalované byla výzva doručena fikcí dne 10. 9. 2021. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek. 7. Ze smlouvy o úvěru, včetně dodatku [číslo] z předsmluvních podmínek, z dokladu o proplacení, z dohody o prodloužení splatnosti úvěru, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek, včetně dokladu o odeslání, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání, a ze sdělení [jméno] [příjmení] [anonymizováno] soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: [právnická osoba] jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 4.500 Kč, které byla téhož dne odeslána na jeho běžný účet vedený u [právnická osoba] Úrok ani poplatek nebyl sjednán žádný, a poskytnutá částka měla být vrácena do 15. 4. 2017. Dne 11. 4. 2017 titíž účastníci uzavřeli dohodu o prodloužení splatnosti úvěru, a to z důvodu žádosti žalované o prodloužení. Za prodloužení byla žalovaná povinna zaplatit poplatek za prodloužení ve výši 405 Kč, a celkem tak vrátit 4.499 Kč do 20. 4. 2017. Dne [datum] pak byl uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě o úvěru, kterým došlo k navýšení úvěru o částku 3.000 Kč, na částku 7.499 Kč za poplatek 270 Kč, přičemž úvěr byl splatný do 20. 4. 2017. Částka 3.000 Kč byla zaslána na účet žalované dne 12. 4. 2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, došlo k postoupení pohledávek mj. i za žalovanou, která byla specifikována číslem smlouvy, osobními údaji žalovaného, výší postoupené jistiny 7.500 Kč, včetně rozlišení jednotlivých nároků splatností. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne 19. 8. 2019, odeslaným dne 20. 8. 2019. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení dopisem ze dne 19. 10. 2020, odeslaným dne 20. 10. 2020. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovanou byla řádně identifikována, žalovaná byla o postoupení pohledávky informována a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 15. Na základě předložených listin pak soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o úvěru, ale smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a následující občanského zákoníku, když smlouvou nebyl sjednán žádný úrok. Žalobkyni se podařilo prokázat, že žalované byla poskytnuta nejprve částka 4.500 Kč, a pak i částka 3.000 Kč, to vše na její běžný účet vedený u [jméno] [příjmení] [příjmení], přičemž ze strany žalované nebyla provedena žádná úhrada. 16. Smlouva je zároveň smlouva spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který dává úvěrující povinnost zkoumat úvěruschopnost úvěrovaného, a to pod sankcí neplatnosti, pokud tato povinnost není splněna. Žalobkyně nedisponovala důkazy o posouzení schopnosti žalované úvěr splácet, nemohla tak prokázat své tvrzení o tom, že tak učinila a z tohoto důvodu tak soud posoudil smlouvu, včetně jejího dodatku jako neplatnou ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Nárok žalobkyně pak soud posoudil dle stejného ustanovení a přiznal žalobkyni jistinu úvěru ve výši 7.500 Kč s příslušenstvím. 17. Současně žalobkyni náleží nárok na zákonný úrok z prodlení, když je nepochybné, že žalovaná se ocitla v prodlení dnem následujícím po splatnosti, a to jak to předpokládá ustanovení § 1968