18 C 209/2021-44 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 9. 6. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 307.950 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 22. 10. 2019 do 26. 3. 2020 ve výši 19.766,75 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za stejné období ve výši 22.167,30 Kč, s úrokem ve výši 15,2 % ročně z částky 304.000 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z téže částky od stejného data s tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 od [právnická osoba] [příjmení] [příjmení]. Tato banka uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček [číslo] zavázala se poskytnout žalovanému úvěr ve výši 304.000 Kč za účelem konsolidace a žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve sto dvaceti měsíčních splátkách po 1.431,88 Kč, počínaje 22. 11. 2019 při úrokové sazbě 15,2 % ročně. Žalovaný však porušil povinnost hradit úvěr řádně a včas, a banka proto využila svého oprávnění daného produktovými podmínkami a úvěr prohlásila za splatný dopisem ze dne 26. 3. 2020. Přesto žalovaný svou povinnost nesplnil. I přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 23. 9. 2021 doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného banka vycházela z údajů uvedených v žádosti o konsolidaci úvěrů. V rámci posouzení úvěruschopnosti byly kontrolovány veškeré dostupné informace z interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík RZ báze [stát. instituce]. Žalovaný byl v zaměstnaneckém poměru s příjmem 18.000 Kč, což byl i celkový příjem domácnosti. Výdaje banka hodnotila, porovnávala se statistickými i historickými daty Českého statistického úřadu, dále zohlednila měsíční splátky v celkové výši 6.972,08 Kč, které byly ve vztahu ke stejnému subjektu na jiných úvěrech. Konsolidací těchto tří interních závazků by se splátka snížila na částku 4.941,88 Kč. Pokud jde o poplatky, částka 3.950 Kč je tvořena dlužným pojistným ve výši 490 Kč měsíčně za 5 měsíců, dále poplatky za dvě upomínky po 600 Kč ze dne 5. 12. 2019 a 19. 3. 2020 a dále poplatkem za zesplatnění ve výši 300 Kč, když poplatky byly naúčtovány v souladu se smlouvou. 5. Soud nařídil jednání na den 11. 11. 2021, přičemž vzhledem k nepřítomnosti žalovaného proběhlo jednání postupem podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně zopakovala, že zkoumání úvěruschopnosti ze strany banky považovala za dostatečné a především dle jejího názoru její právní předchůdkyně nemusela zkoumat úvěruschopnost, neboť se jednalo o konsolidační úvěr s minimálním navýšením oproti původnímu úvěru. V rámci jednání byla žalobkyně poučena podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., o povinnosti označit a předložit důkazy potřebné k prokázání individuálního zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a to včetně příjmové a výdajové stránky, když byla poučena o následcích nevyhovění této výzvy. Žalobkyně na to uvedla, že jiné důkazy než které byly předloženy soudu, nemá k dispozici. 6. Z platební historie, z žádosti o úvěr Konsolidace půjček, smlouvy o úvěru ze dne [datum], sazebníku poplatků, zesplatňovacího dopisu výpisů z úvěrového účtu, všeobecných produktových podmínek, produktových podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021, včetně dokladu o odeslání, předžalobní upomínky ze dne 23. 2. 2021 včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný požádal dne [datum] o úvěr za účelem konsolidace půjček vedených u téže banky, a sice úvěru na částku 100.000 Kč se zůstatkem 100.610,56 Kč, dále úvěru ve výši 152.000 Kč se zůstatkem 152.420,25 Kč a úvěru ve výši 50.000 Kč se zůstatkem ve výši 49.382,52 Kč, když ke své osobě uvedl, že má střední odborné vzdělání, bydlí v pronajatém bytě, pracuje v pracovním poměru na dobu určitou, která končí 15. 12. 2019 a to u [jméno] [příjmení], na pozici dělníka. Následně účastníci uzavřeli téhož dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 304.000 Kč, splatná ve stodvaceti měsíčních splátkách po 5.431,88 Kč, které obsahovaly i pojištění ve výši 490 Kč měsíčně, a to vždy k 22. dni v měsíci počínaje dnem 22. 11. 2019 Smlouvou byla sjednána úroková sazba ve výši 15,2 % a RPSN ve výši 16,47 %. Při řádném splácení by tak měl spotřebitel zaplatit 594.821,24 Kč. Úvěr byl účelově vázán, když prostředky v celkové výši 302.395,33 Kč byly použity na úhradu jeho předchozích tří závazků a ve zbývající části byly poskytnuty na jeho běžný účet. Smlouvou byly současně sjednány poplatky a to za poskytnutí úvěru ve výši 1.795 Kč, ve výši 600 Kč za zaslání každé písemné upomínky a ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru ihned splatný. Pro případ prodlení byla banka oprávněna úročit úvěr úrokem z prodlení v zákonné výši a dále prohlásit svým rozhodnutím dluh klienta za ihned splatný. Žalovaný úvěr čerpal dne 22. 10. 2019 a na jeho běžný účet tak bylo převedeno 1.604,67 Kč. Z výpisu z platební historie vyplývá, že žalovaný nezaplatil ani jedinou splátku úvěru. Naopak žalobkyně žalovanému účtovala poplatky za pojištění za období od listopadu 2019 do března 2020, dále poplatky za upomínky ze dne 5. 12. 2019 a 19. 3. 2020 a poplatek za zesplatnění ve výši 300 Kč. K zesplatnění žalobkyně přistoupila dopisem ze dne 28. 3. 2020, kdy sdělila žalovanému, že úvěr zesplatnila ke dni 26. 3. 2020 z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 328.150,10 Kč do 14. 4. 2020. Dlužná částka se skládala ze splacené jistiny ve výši 304.000 Kč, smluvních úroků ke dni prohlášení ve výši 19.766,75 Kč, dlužných úroků z prodlení ve výši 433,35 Kč, dlužných poplatků ve výši 3.650 Kč a nákladů za upomínání ve výši 300 Kč. Taktéž z výpisu z úvěrového účtu vyplynulo, že žalovaný po celou dobu úvěrového vztahu nezaplatil ničeho. [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek specifikovaných v příloze [číslo] vzniklých ze smluv o úvěru nebo ze smluv o bankovních produktech a službách uzavřených mezi postupitelem se svými klienty. Dle seznamu postoupených pohledávek tvořících přílohu [číslo] této smlouvy je zde uvedena i pohledávka za žalovaným identifikována jménem, příjmením a bydlištěm žalovaného a také číslem smlouvy. Dopisem ze dne 2. 2. 2021, odeslaným dne 4. 2. 2021 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky ze strany původního věřitele. Předžalobní upomínkou ze dne 23. 2. 2021, odeslanou dne 24. 2. 2021 byl žalovaný naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky ze strany právního zástupce žalobkyně s upozorněním na soudní řešení věci. 7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 2395 zák