38 C 120/2021-107 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky celkem 63.852,48 Kč s tím, že požaduje smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky 22.815 Kč, kdy částka 19.027,60 Kč představuje zbylou část jistiny, částka 14. 412,44 Kč představuje zbylou částku úroků a částka 17.485 Kč představuje zbylou část doplňkové služby podpora (odklad, nemoc a práce), částka 5.330 Kč zbylou část inkasní služby a dále 500 Kč jsou náklady upomínání, dále je zde smluvní pokuta za prodlení 50,42 Kč a smluvní pokuta 9513,80 Kč a smluvní úrok z prodlení z inkasní služby 3,77 Kč. Žalobkyně svůj návrh odůvodňuje tím, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru na částku 20.000 Kč, který měl žalovaný splácet v 72 měsíčních splátkách po 514 Kč s tím, že měl zaplatit celkem 37.041 Kč, 20.000 Kč na jistinu a 17.041 Kč na sjednané úroky, úroková sazba činila 23 %. Dále se žalovaným uzavřela doplňkovou službu podpora, kdy měl možnost žalovaný odkladu 3 splátek a za to hradil 61 Kč měsíčně, dále měl možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažná onemocnění nebo hospitalizace, za což také hradil poplatek 104 Kč měsíčně a měl možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců nad rámec, což činí 104 Kč měsíčně. Dále uzavřeli účastníci inkasní službu ve výši 82 Kč měsíčně, žalobkyně tvrdí, že tento poplatek za inkasní službu v sobě zahrnuje jednorázové náklady poskytované na technické zřízení inkasní služby, náklady na samotné zajišťovaní inkasních plateb, bankovní poplatky a další náklady. Povinnost platit inkasní službu pak žalobkyně požaduje jako ušlý zisk v důsledku porušení smluvních povinností klientem, tedy zisk, který by žalobkyně utržila, nebýt porušení smluvní povinnosti ze strany žalovaného. Pokud jde o smluvní pokutu, tak představuje nárok žalobkyně v podobě poloviny nezaplacené jistiny poskytnutého úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Účastníci uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20.000 Kč, a to prostřednictvím elektronické komunikace, kdy žalovaný vyslovil souhlas s návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru, takže s ním souhlasí (viz potvrzení banky). Smlouva o spotřebitelském úvěru byla mezi účastníky sjednána na částku 20.000 Kč s tím, že 5.577 Kč budou vyplaceny na účet spotřebitele uvedeném ve smlouvě, 10.423 Kč bude vyplaceno na úhradu předchozího závazku a 4.000 Kč bude použito na náklady spojené s vyřízením úvěru. Úvěr (částka celkem 37.041 Kč) měl být hrazen měsíční splátkou 514 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Dále zde bylo dohodnuto, že v případě částky, s níž je spotřebitel v prodlení, má právo na poplatky za upomínání, 1. upomínka 300 Kč, další upomínka 500 Kč, dále zde byla sjednána jednorázová smluvní pokuta v případě zesplatnění jistiny ve výši 50 % z jistiny a dále byly sjednány doplňkové služby, doplňková služba inkaso upravená samostatnou smlouvou o inkasní službě a doplňková služba podpora, upravená také smlouvou o doplňkové službě podpora. 4. Smlouvu o inkasní službě účastníci uzavřeli k účtu žalovaného, kdy spotřebitel souhlasí s inkasem z účtu a za tuto nepovinnou službu je povinen hradit po dobu trvání úvěru částku ve výši 5.904 Kč, měsíční splátka ve výši 82 Kč měsíčně. Ve smlouvě o inkasu pak bylo dohodnuto pro případ prodlení se splácením spotřebitelského úvěru, že i v tomto případě žalovaný uhradí doposud neuhrazené části inkasní služby v plné výši s tím, že v tomto případě má žalobkyně právo na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z výše dlužné částky do zaplacení. Dále účastníci sjednali doplňkovou službu podpora, ve které byla sjednána možnost odkladu 3 splátek úvěru ročně, vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splácení, dále možnost přerušení splácení až na 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců nad rámec uvedených v článku V. v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Za tuto doplňkovou službu podpora se pak spotřebitel zavázal platit 61 Kč měsíčně v případě odkladu 3 splátek, 104 Kč měsíčně v případě odkladu až na dobu 9 měsíců pro nezaviněný úraz, závažné onemocnění a hospitalizaci a 104 Kč měsíčně v případě nezaviněné ztráty zaměstnání, celkem 19.368 Kč po 269 Kč měsíčně (viz smlouva o spotřebitelském úvěru, smlouva o inkasu a smlouva o doplňkové službě podpora). 5. Žalovaný měl být v době poskytnutí úvěru zaměstnán, jeho příjem měl činit 25.814 Kč. Žalovaný hradil úvěr u [právnická osoba] [anonymizováno] 20.000 Kč, [anonymizována dvě slova] 25.000 Kč, [příjmení] [příjmení] 2.000 Kč, [anonymizováno] 2.800 Kč, [anonymizována dvě slova] 12.000Kč, [anonymizována dvě slova] 1.600 Kč, pravidelně pak [anonymizováno] 6.272 Kč, [anonymizováno] 2.787 Kč, [jméno] 1.500 Kč, [anonymizováno] 450 Kč, [anonymizováno] na splátky 2.742 Kč a sportovní sázky 500 Kč (žádost). 6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo byť pomocí prostředků komunikace na dálku, tedy pomocí účtu, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a následující občanského zákoníku. Účastníci se dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč s tím, že mu bude vyplacen úvěr na účet spotřebitele vedený u [právnická osoba], a to ve výši 5.577 Kč a částka 10.423 Kč půjde na úhradu jeho předchozího závazku. Částka 4.000 Kč pak měla být započtena na náklady spotřebitele. Dále pak uzavřeli účastnici další, k tomu se vážící smlouvy, a to smlouvu o inkasu a smlouvu o podpoře, za kterou se žalovaný rovněž zavázal hradit poplatky. Pokud jde o smlouvu o úvěru, mezi účastníky byla dohodnuta úroková sazba z úvěru ve výši 23 % a poplatky za upomínky a smluvní pokuty v případě nesplácení. Následující smlouvy, které na smlouvu o úvěru navazují, zahrnují poplatky pro spotřebitele. Poplatek za inkaso činí 82 Kč měsíčně, celkem 5.904 Kč Další smlouvou je smlouva o zřízení doplňkové služby podpora, která zahrnuje možnosti odkladu splátek a za každou z těchto možností požaduje poplatek ve výši 61 Kč měsíčně v případě odkladu 3 splátek úvěru o jeden kalendářní měsíc a v případě dalších dvou případů poplatek ve výši 104 Kč měsíčně za každý takovýto případ, kdy se jedná o odklad v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a dalším případem je nezaviněná ztráta zaměstnání. 8. Žalobkyně je společnost, která má jako předmět podnikání od 6. 8. 2013 poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Jedná se tedy o společnost založenou za účelem generování zisku. Tato společnost nabízí relativně výhodný úvěr s relativně nízkou úrokovou sazbou 23 % ročně, avšak podmiňuje to uzavřením dalších smluv jako je smlouva o inkaso, kde inkasuje za službu, se kterou nemá žádné náklady a výše poplatku se nepochopitelně při stejném počtu splátek, ale vyšším poskytnutém úvěru zvyšují se zvyšující se částkou úvěru, ačkoliv k tomu není žádný logický důvod. Sama žalobkyně přitom uvádí ve smlouvě o inkasu, že se zřízením inkasa má sama nemalé náklady, které chce po spotřebiteli uhradit. Žalobkyně tak uvádí spotřebitele v omyl, přičemž bance žádné náklady v souvislosti se zřízením inkasa nehradí, případné poplatky by šly na vrub účtu spotřebitele. Sama žalobkyně uvádí v žalobě a jejím doplnění, že požaduje poplatky za inkaso i po zesplatnění smlouvy, i když žádné inkaso neprobíhalo, a to z důvodu ušlého zisku. Za této situace žalobkyně z pozice ekonomicky silnějšího subjektu využila svého postavení a s ohledem na svou vědomost nemožnosti přezkoumávat přiměřenost poplatků podle § 1814 občanského zákoníku eliminovala jeho přezkoumání tímto způsobem a navyšovala tak svůj zisk ze smlouvy o spotřebitelském úvěru o poplatky, které nemohou být soudem přezkoumávány a přitom za ně spotřebiteli neplyne žádná výhoda a nahrazují žalobkyni zisk ve formě úroků, které sníží, ale zároveň si ho ve formě poplatků vybere. Tyto poplatky jsou tedy jakýmsi skrytým úrokem za poskytnuté peněžní prostředky a soud proto hodnotí celou smlouvu o spotřebitelském úvěru, smlouvu o inkasu i smlouvu o podpoře, které byly spotřebiteli vnuceni k uzavření v jednom návrhu jako neplatné pro obcházení zákona podle § 580 občanského zákoníku. 9. Soud se pak domnívá, že neplatné jsou celé smlouvy vzhledem k tomu, že žalobkyně by neměla bez uzavření následující inkasní smlouvy a smlouvy o podpoře zájem o uzavření samotné smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť tyto smlouvy, ačkoliv jsou samostatné, jsou věcně provázané, a tedy jsou neplatné tyto smlouvy celé podle § 576 občanského zákoníku. Pokud jde o žalobkyni, pak se jednoznačně jedná o společnost, která byla založena za účelem generování zisku. Žalobkyně je tak jednoznačně v postavení podnikatele, neboť se jedná o nebankovního pos