12 C 140/2021-30 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15.000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou 2.385 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou dne [datum], na jejímž základě poskytl věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Žalovaná nedostála svému závazku vrátit částky sjednané ve smlouvě. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). Zásilky soudu si žalovaná v místě trvalého pobytu nepřevzala. 3. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzvána, nechť se vyjádří ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, k výzvě se nevyjádřila. 4. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět ohledně částky 1.000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2.385 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.600 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.000 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení, neboť nedisponuje dokumenty k prokázání ověření úvěruschopnosti žalované ze strany právního předchůdce. V souladu s ustanovením § 96 občanského soudního řádu a procesním úkonem žalobkyně, která je oprávněna disponovat za řízení žalobou, soud řízení v požadovaném rozsahu částečně zastavil. 5. Žalobkyně je aktivně věcně legitimována k podání žaloby, neboť pohledávka za žalovanou byla na základě dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum] převedena společností [právnická osoba], [IČO], na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum], kterým byla žalovaná vyzvána k úhradě pohledávky do [datum] (shodná tvrzení účastníků, dohoda o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu) 6. V průběhu řízení bylo prokázáno, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena elektronicky na internetových stránkách [webová adresa]. Žalovaná na základě smlouvy čerpala bezhotovostně finanční prostředky ve výši 15.000 Kč, a to převodem na účet žalované, ze kterého žalovaná uhradila předchozí verifikační platbu. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 279,83 % ročně (pevná, ode dne poskytnutí půjčky do data splatnosti), RPSN ve výši 1. 141,2 %. Žalovaná se zavázala vrátit částku 18.450 Kč do [datum]. Žalovaná peněžní prostředky nevrátila ve sjednaném termínu, v souladu se smlouvou jí tak vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalobkyně smluvní pokutu účtovala ve výši 2.385 Kč. Dále žalobkyně nárokovala smluvní úrok ve výši 2.450 Kč, paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč (odchozí dopis 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 559,42 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 23. 10. 2020 do 6. 4. 2021. Žalovaná uhradila dne [datum] částku 1.000 Kč. Zůstatek pohledávky neuhradila ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem [datum] (shodná tvrzení účastníků, smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], potvrzení o provedené verifikační platbě, potvrzení o provedené platbě – výpis z účtu ze dne [datum], obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], upomínka ze dne [datum], opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum], výpis úkonů mimosoudního vymáhání, oznámení o předání do advokátní kanceláře ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu) 7. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce na základě informací získaných od žalované zahájil schvalovací proces, jehož součástí bylo nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Přestože žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce posoudil a ověřil schopnost žalované úvěr splatit, přes výzvu soudu nebyla schopna toto své tvrzení prokázat, uváděla, že důkazy nedisponuje. 8. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 12. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (právní předchůdce žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a dlužník (žalovaná) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit částku 3.450 Kč. Žalovaná však porušila ujednání smlouvy o úvěru a dluh vůči žalobkyni nehradila řádně, uhradila pouze 1.000 Kč. 13. S ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě