12 C 2/2022-43 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 282.624,65 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300.000 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). 3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v jeho nepřítomnosti. 4. Žalobkyně je aktivně věcně legitimována k podání žaloby, neboť pohledávka za žalovaným byla převedena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] a. s., [IČO], se sídlem [adresa], ze dne [datum] a Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezí [právnická osoba] a. s. a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. (shodná tvrzení účastníků, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy č. 1 – seznam pohledávek, přílohy č. 2 – pravidla pro stanovení kupní ceny, přílohy č. 3 – kontaktní osoby a spojení, přílohy č. 4 – struktura dat, přílohy č. 5 – předávací protokol, přílohy č. 6 – vzor oznámení o postoupení pohledávky, přílohy č. 7 – potvrzení o zaplacení kupní ceny, přílohy č. 8 – pověření, poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], poštovní podací arch [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], poštovní podací arch [datum]) 5. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 300.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem v sazbě 5,9 % ročně a poplatky za úkony souvisejícími s poskytnutím a správou úvěru ve výši dle Smlouvy, a to ve splátkách ve výši 4.987 Kč měsíčně. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaný nehradil úvěr řádně. V průběhu trvání závazkového vztahu uhradil celkem 37.949,79 Kč. Právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni 28. 4. 2021 zesplatnil. Žalobkyně v projednávané věci nárokuje jistinu úvěru ve výši 279.550,65 Kč, částku 2.932 Kč na dlužném smluvním úroku, částku 3.907,86 Kč na zákonném úroku z prodlení, poplatky v celkové výši 3.074 Kč, a dále smluvní úrok 5,90 % ročně z aktuální výše jistiny od 2. 7. 2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z aktuální výše jistiny od 2. 7. 2021 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem [datum] (shodná tvrzení účastníků, smlouva o úvěru ze dne [datum], ceník pro soukromou klientelu, všeobecné obchodní podmínky, podklady pre súdné konanie, rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum], poštovní podací arch, předžalobní upomínka ze dne [datum], poštovní podací arch) 6. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že její právní předchůdce zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Žádost byla poskytnuta přes pobočkovou síť. Klient na žádosti uvedl příjem ve výši 25.746 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě doloženého potvrzení o příjmu a dalších dokladů vystavených zaměstnavatelem. Z těchto dokumentů je mj. patrné, že s klientem bude prodloužen pracovní poměr. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč. Banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 6.545 Kč. Banka zároveň obdobně k ukazateli DSTI stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 36,71 % po poskytnutí úvěru. Klient uvedl, že nemá splátky u jiných věřitelů. Banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: Osobní úvěr u jiného věřitele se splátkou 2.664 Kč, kontokorentní úvěr u jiného věřitele s limitem 5.000 Kč a s orientační splátkou 150 Kč, kreditní kartu u jiného věřitele s limitem 55.000 Kč a s orientační splátkou 1.650 Kč. Splátka nového úvěru činila 4.987 Kč. Nové splátkové zatížení tedy činilo 9.451 Kč. Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. 7. K důkazu byly doloženy následující listiny: dokument nazvaný„ Posouzení úvěruschopnosti klienta“, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, potvrzení o zaměstnání ze dne [datum], příslib zaměstnání ze dne [datum]. Z listin, zejména z„ posouzení úvěruschopnosti klienta“ vyplývají shora uvedené skutečnosti. Výše příjmu žalovaného byla ověřena u zaměstnavatele, stejně jako skutečnost, že bude zaměstnáván i nadále, jeho práce má sezónní charakter. 8. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a následující občanského zákoníku, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (právní předchůdce žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky ve výši 300.000 Kč a dlužník (žalovaný) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit smluvní úroky a poplatky stanovené smlouvou. Žalovaný však porušil ujednání smlouvy o úvěru a dluh vůči věřiteli nehradil řádně, za dobu