12 C 23/2022-31 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8.500,93 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 1.598,17 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě byl žalované poskytnut právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). Zásilky soudu byly vhazovány do domovní schránky žalovaného. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání soudu, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn podáním ze dne [datum], současně byl vyzván k úhradě dluhu. (shodná tvrzení účastníků, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], poštovní podací arch ze dne [datum]) 5. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] písemně smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 18.592 Kč, tedy poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem 963 Kč (v sazbě 15 % ročně), poplatkem za poskytnutí úvěru 4.900 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru 929 Kč a inkasním poplatkem 1.800 Kč, a to ve 14 splátkách po 1.328 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Žalovaný za dobu trvání závazkového vztahu uhradil 3.000,01 Kč. Žalobkyně v řízení nárokovala jistinu ve výši 8.500,93 Kč, částku 7.747,84 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 692,85 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4.109,33 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 779,33 Kč a inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1.509,55 Kč, smluvní úrok v sazbě 15 % ročně z jistiny za období od 5. 12. 2020 do 11. 6. 2021 ve výši 656,78 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 5. 12. 2020 do 11. 6. 2021 ve výši 361,23 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.598,17 Kč. Nadále pak žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od 20. 7. 2021 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem [datum], kterou byl vyzván k úhradě do [datum] (shodná tvrzení účastníků, žádost o úvěr ze dne [datum], smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vyčíslení pohledávky, předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu) 6. Žalobkyně uváděla v žalobě, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem žádosti. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru v poskytnuté výši. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 15.811 Kč. Splátka úvěru byla stanovena ve výši 1.328 Kč. Žalovanému tak mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jeho tvrzených údajů, měsíčné zůstat 14.483 Kč, kterými mohl volně disponovat. Za dané situace tak nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaný nebyl schopen dostát svým závazkům a nemohl splácet spotřebitelský úvěr. 7. K důkazu žalobkyně doložila žádost o úvěr a pracovní smlouvu žalovaného. Soud má z doložených listin za prokázáno, že žalovaný byl od června 2017 zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] s příjmem 20.803 Kč měsíčně. Jeho tvrzené výdaje zahrnovaly výdaje na bydlení a energie 3.000 Kč měsíčně a splátky půjček 1.992 Kč měsíčně. 8. Soud zjistil, že v databázi ISAS zdejšího soudu je vedeno na žalovaného 16 řízení (většina řízení byla zahájena po datu uzavření smlouvy o úvěru, 2 exekuce byly nařízeny v roce 2014). 9. Jelikož se žalobkyně omluvila z jednání soudu, nebylo možné jí poskytnout patřičná poučení dle ustanovení § 118a občanského soudního řádu. 10. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 14. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a následující občanského zákoníku, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 145/2010 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (právní předchůdce žalobkyně), že dlužníkovi poskytne úvěr 10.000 Kč, a dlužník (žalovaný) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit smluvní úroky a poplatky stanovené smlouvou, celkem částku 18.592 Kč. Žalovaný však porušil ujednání smlouvy o úvěru a dluh vůči věřiteli nehradil řádně, uhradil pouze 3.000,01 Kč. 15. S ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou, která je dle názoru soudu aktuální i po přijetí nového zákona o spotřebitelském úvě