12 C 38/2022-57 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6.354,40 Kč představující smluvní pokutu dle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). Zásilky soudu si žalovaný v místě trvalého pobytu nepřevzal. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum], žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v nepřítomnosti žalovaného. 4. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (odvolání není přípustné dle ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu). 5. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se, mimo jiné, v článku 6.5 smlouvy zavázal pro případ prodlení s placením sjednaných splátek úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné tzv. nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, nejvýše však 200 000 Kč. Žalovaný nehradil poskytnutý úvěr řádně, žalobkyně proto využila svého oprávnění ze smlouvy, závazky žalovaného zesplatnila a uplatnila žalobou u soudu. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 25. 5. 2019, byl žalovaný zavázán uhradit žalobkyni částku 29.922,56 Kč s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 28.324,56 Kč od 24. 2. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29.922,56 Kč od 20. 11. 2018 do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 7.647,60 Kč a nahradit náklady řízení. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že soud shledal smlouvu o úvěru platně uzavřenou a žalobkyni, kromě jiného, přiznal smluvní pokutu za prodlení s úhradami jednotlivých splátek ve výši 998 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou celého úvěru ve výši 7.647,60 Kč (0,1 % denně z nové jistiny úvěru ve výši 28.324,56 Kč za období od 24. 2. 2018 do 21. 11. 2018) přičemž soud smluvní pokutu přepočítal, při stanovení její výše zohlednil splátky uhrazené ze strany žalovaného a kapitalizoval ji ke dni podání žaloby. 6. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě žalovaným doložených dokladů a informací získaných od žalovaného. Ve formuláři nazvaném Hodnocení klienta je uveden příjem ve výši 13.000 Kč měsíčně a výdaje žalovaného v celkové částce 7.110 Kč s tím, že jde o výdaj na bydlení u rodičů v částce 1.400 Kč, v částce 2.000 Kč na dítě, v částce 300 Kč na ostatní výdaje a částka 3.410 Kč jako životní minimum. Žalobkyně rovněž zohlednila částku 1.000 Kč jako rezervu. K důkazu byly doloženy kopie občanského průkazu žalovaného, dokladu o existenci běžného účtu žalovaného u [právnická osoba], potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu cca 13.200 Kč měsíčně, pracovní smlouva ze dne [datum] sjednaná na dobu neurčitou, otisky obrazovky z aplikace mobilní bankovnictví, dle kterých byla žalovanému vyplacena mzda 9.827 Kč dne [datum] a 6.055 Kč dne [datum]. Žalobkyní byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací), přičemž dle databáze NRKI bylo zjištěno CBS SCORE žalovaného 223, přičemž dle přiložené legendy hodnota skóre 166-320 znamená, že jde o nízké body, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován ve výši vyplacené částky případně zamítán. 7. Ze systému ISAS zdejšího osudu bylo zjištěno, že ve věci žalovaného bylo od roku 2018 vedeno 5 nalézacích řízení, nařízeno bylo 6 exekucí. Dle odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalovaný jako dlužník uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce na částku 30.000 Kč; dle odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalovaný jako dlužník uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru na částku 216.918 Kč; dle odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalovaný jako dlužník uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce na částku 22.000 Kč a dne [datum] smlouvu o půjčce na částku 16.000 Kč. 8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 28.324,56 Kč za dobu od 21. 11. 2018 do 27. 1. 2022 v částce 6.354,40 Kč, jelikož v mezidobí od vydáno shora citovaného rozsudku nedošlo ze strany žalovaného k úhradě dluhu. 9. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. 14. O nárocích ze smlouvy vyplývajících bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V projednávané věci žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě jako 0,1 % denně z částky 28.324,56 Kč (jistina) za dobu od 21. 11. 2018 do 27. 1. 2022. Přestože Okresní soud v Bruntále ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] hodnotil otázku platnosti úvěrové smlouvy, dospěl soud k závěru, že tímto posouzením není vázán, když dle ustanovení § 135 odst. 1 občanského soudního řádu je soud vázán pouze rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. 15. S ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou, která je dle názoru soudu aktuální i po přijetí nového zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., a zejména rozsudkem Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS). V tomto směru se soud opírá dlouhodobě o usnesení Pléna Ústavního soudu Pl. ÚS 1/10 ze dne 9. 2. 2011, které se podrobně zabývá