18 C 150/2022-21 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Karviné dne 30. 3. 2021, která byla postoupena Okresnímu soudu v Bruntále jako soudu místně příslušnému, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3.499 Kč se zákonným úrokem z této částky od 7. 9. 2018 do zaplacení s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě žalovaná obdržela částku 3.500 Kč a zavázala se ji vrátit bez poplatku do 27. 9. 2017 Uzavření smlouvy předcházela registrace na stránkách [webová adresa]. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nezaplatila řádně a včas ve sjednaném termínu, když uhradila toliko částku 1 Kč a od 28. 9. 2017 je tak v prodlení s částkou 3.499 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne 21. 9. 2018. Žalobkyně po zvážení všech okolností požadovala úhradu toliko jistiny úvěru ve výši 3.499 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 234,60 Kč za období od 29. 9. 2017 do 30. 7. 2018 a dále běžícího úroku z prodlení z téže částky. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Výzva byla žalované doručena fikcí dne 4. 7. 2022. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek. 5. Ze smlouvy o úvěru, z dokladu o čerpání úvěru, ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne [datum] prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 3.500 Kč na její bankovní účet a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit na bankovní účet věřitele v době splatnosti do 28. 9. 2017 Smlouvou byl sjednán nulový poplatek a nulová zápůjční úroková sazba. Částka 3.500 Kč byla zaslána na účet dne [datum]. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní. Na základě této smlouvy byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze č. 1. V této příloze je uvedena i pohledávka za žalovanou, k níž jsou doplněny osobní údaje žalované, včetně čísla účtu, jakož i detailní informace o pohledávce. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne 21. 9. 2018, odeslaným dne 24. 9. 2018, kdy byla současně vyzvána k zaplacení dlužné částky a naposledy pak předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 3. 2021, odeslanou následujícího dne. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovanou byla řádně identifikována, žalovaná byla o postoupení pohledávky informována a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 13. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou nebyla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, nýbrž smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl., když smlouvou nebyl sjednán úrok ani poplatek. Z předložených listin však jednoznačně vyplynulo, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky zasláním na účet, který označila jako svůj, avšak žalovaná v termínu splatnosti žalovanou částku bez dalšího nevrátila. Smlouva je současně smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., ukládající poskytovatelům úvěru zkoumat úvěruschopnost. Žalobkyně sama uvedla, že nemá k dispozici žádné důkazy, které by prokazovaly splnění této povinnosti, a proto také požadovala zaplacení toliko jistiny úvěru a úroků z prodlení. Soud tak má za to, že je na místě posoudit nárok žalobkyně ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, když lze mít předloženou smlouvu za neplatnou, právě s ohledem na neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti a žalobkyni tak náleží jistina úvěru a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, když je nepochybné, že žalovaná peněžní prostředky nevrátila a za přiměřenou soud považuje dobu plnění, v níž se i žalovaná k zaplacení zavázala. S ohledem na výše uvedené soud tedy zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky, tak jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za dva a půl úkonu právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (jednoduchá předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis