7 C 96/2022-53 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 5 994,48 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] a žalovaným byla dne 16. 11. 2018 uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu [číslo] pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu, kdy byl žalovanému poskytnut úvěrový limit 5000 Kč v souladu se Smlouvou a Dispozicemi. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých [číslo] dnů čerpání Flexikreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný porušil své závazky ze Smlouvy, kdy překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka využila svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 4 725,55 Kč převedla dne 21. 10. 2019 na otevřený úvěrový účet [číslo] [bankovní účet] O převedení debetního zůstatku byl žalovaný písemně informován a požádán o zaplacení do 25. 10. 2019. Pohledávka nebyla uhrazena, dlužná částka se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 29 % ročně dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě požaduje žalobkyně také zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena ve výši 5 925,55 Kč (dlužná jistina úvěru ve výši 4725,55 Kč + 1200 Kč poplatky za upomínku 2x 600 Kč dle čl. 49 VOP) Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na pohledávku nic uhrazeno. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet dne 25.10.2019 se žalovaný opět dostal do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu ve výši 68,93 Kč. Dlužná částka nebyla zaplacena. Současně se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení. Žalovaný nic nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalovaného v návaznosti na ust. § 9 odst. l zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel úvěru splnil sovu zákonnou povinnost, když s odbornou péči posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žádost o úvěr banka hodnotila individuálně, a to v souladu s platnými schvalovacími strategiemi Banky a principy obezřetného úvěrování. V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází Banka z příjmu, který klient doloží v potvrzení o příjmu nebo deklaruje podpisem Žádosti o úvěr. V daném případě žalovaný doložil čistý příjem ve [právnická osoba] a.s., zaměstnán jako skladník, ve výši 18 976 Kč. K měsíčnímu příjmu domácnosti uvedl částku 40 000 Kč, kdy má vlastní bydlení a nemá vyživovací povinnost k dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného Banka porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů dále zjistila, že žalovaný v době podání Žádosti o úvěr měl závazky v celkové výši měsíčních splátek 5 550,38 Kč a z externích zdrojů zjistila, že měl v době podání žádosti o úvěr další závazky s celkovou výši 5 000 Kč měsíčních splátek. Po vyhodnocení poměrů banka žádosti žalovaného vyhověla a schválila mu úvěrový rámec FLEXIKREDIT k běžnému účtu ve výši 5 000 Kč. 3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do rozdílu 1% ročně na sazbě úroku z úvěru a navrhla zastavení řízení. Ve smyslu ustanovení § 96 o.s.ř. soud řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil, žalovanou částku nerozporoval. K soudnímu jednání se nedostavil bez omluvy. Žalobkyně se dostavila k jednání, setrvala na podané žalobě v celém rozsahu. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 5. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy 1 obsahující seznam postoupených pohledávek, kdy věřitel [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], čímž na ni přešlo i příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalovanému bylo řádně oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum]. 6. Z předložených listin, Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 16. 11. 2018, Dispozice ke smlouvě o bankových produktech a službách mezi klientem a bankou dne 16.11.2018, Oznámením o zesplatnění ze dne [datum], Předžalobní upomínky ze dne [datum], Výpisy z běžného a úvěrového účtu soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena písemná Smlouva o bankových produktech a službách, včetně Dispozice ke smlouvě. K běžnému účtu č. č. [bankovní účet] byl současně sjednán FLEXIKREDIT s výši povoleného limitu 5 000 Kč ode dne 16. 11. 2018, minimální výši měsíčního kreditního příjmu 50 % povoleného limitu, úrokovou sazbou dle úrokového lístku a v případě změny platí její uveřejněná výše k datu vytištění dispozic 21,99 % p.a., RPSN 33,12 %, celková částka splatná spotřebitelem byla ujednána ve výši 5 361,89 Kč. Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 29 % p.a. Měsíční poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku Flexikret dle Sazebníku činil 29 Kč. Z Žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne 1. 2. 2016 vyplývá, že žalovaný uvedl průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce 18 976 Kč, ostatní životní náklady 0 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti 40 000 Kč, počet zdrojů příjmů l, předložený doklad o hlavním příjmu – potvrzení o výši příjmu od zaměstnavatele [právnická osoba] [obec] (doloženo), srážky ze mzdy 0 Kč, jiné měsíční splátky 0 Kč, počet vyživovaných dětí 0, návrh na výši rámce 5 000 Kč, dosavadní interní splátky ve výši 5550,38 Kč, externí splátky 5000 Kč, svobodný, bydlení vlastní dům. Oznámením o zesplatnění právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních ujednání zrušil produkt Flexikredit a dluh ve výši 4 725,55 Kč z běžného účtu převedl na nově otevřený úvěrový účet [číslo] s tím, že je okamžitě splatný, nejpozději do 5.11.2019. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] číslo výpisu 2020 byl zjištěn konečný zůstatek ve výši - 68,93 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] zjištěn počáteční zůstatek ve výši 4725,55 Kč, splatné poplatky 1 200 Kč, celkem 5925,55 Kč ke dni 20.8.2020. Předžalobní upomínkou byl žalovaný upomínán u zaplacení dlužné částky, dle dodejky odesláno [datum]. Předžalobní výzvou byl žalovaný opětovně vyzván k plnění. 7. Podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 8. Podle ustanovení § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek finančních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 2662 a násl. občanského zákoníku. V průběhu trvání závazkového vztahu pak sjednali smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, kterou byl žalovanému otevřen úvěrový účet Flexikredit ke dni 16.11.2018 na částku 5 000 Kč Smlouvu je současně nutné kvalifikovat jak